LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Jak umírají stromy

Někdy tiše
a někdy řvou
až to děsí.

V noci
je slyšet prasknout
každou ulomenou haluz,
jako když vzlyká pozůstalý
a hrabe ulámanými nehty
mokrou hlínu.

Druhý den ráno
pařez plive sliny
a krajině páchne dech
ponížením.

Léta Páně 2025, dne 28.1. věnováno autorem midi

Kategorie: Poezie


	29.1.2025 \| 12:02 Milan

			Díky za inspiraci, přidal jsem obdobnou báseň.

	28.1.2025 \| 18:49 irena Mondeková

			Báseň není dlouhá ani květnatá, ale s cenným "obsahem" emocí, které na čtenáře působí.

	28.1.2025 \| 15:24 Pavel D. F.

			Ach stromy, stromy. Mám je moc rád a je mi k pláči, když je barbaři z radnic nechají bezdůvodně pokácet. To není jen tak nějaká smrt, to je vražda...