|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Jenovéfa
Přežila několik svých dětí.
Pod zády nejméně pět polštářů,
četla ráda a bez brýlí.
Měla vždycky dost světla.
Ztvrdlými dásněmi
hnětla sousta
nalámaná do bílé kávy,
než jí nečekaně narostlo
pár třetích zubů.
Vidím ji shrbenou nad novinami,
jak louská vše po poslední řádek.
Věděla, co se kde šustlo,
přestože roky nevyšla ze seknice.
V památníku z dívčích let
stojí pod mým jménem
roztřesenou rukou:
Boj se Boha, styď se lidí.
Nehřeš více, Bůh tě vidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
Já bych neřekla, že člověk žívot "vzdal"... z praxe vím, jak se drží i posledního stébla naděje... ale někdy to prostě nejde - to je jen takový postřeh, jinak díky za slova o pradědovi, Jenovéfa byla taky moje prababička a říkalo se jí stařenka...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To je úžasné. Môj pradedo mi písal pohľadnice ako 90ročný, nádherné písmo. A podobne ako Jenovéfa, žil o tri mesiace viac, len mesiac po jeho 100vke to vzdal (1900-2000).
Ako píše Tessa: Musíme sa múdro nabádať. Môže sa to zdať zbytočné, ale predsa...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
BlueZ, díky.
Tam na Moravě se Jenovéfám říká zkratkou Jenča. Na Plzeňsku zas Jenka. To druhé se mi líbí víc. Byla to stařenka, máma onoho Júlia, o němž jsem psala minule. Zemřela 2 měsíce před 100 narozeninami.Přežila několik svých dětí a byla velká čtenářka. V tom jsem jí podobná.
Do památníku mi psala v 97 letech.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aj sa naozaj tak volala? Mená kedysi boli krásne. Môj pradedo bol Bartolomej.
Ďalšia pekná momentka...tichá, silná, dôstojná. Koniec je krásnou bodkou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Škoda, že na podobná moudrá nabádání už lidi zapomněli...
|
|
|
|
