| Příteli o jednom takovém "standby"-přátelství  Někdy a většinou za tiché, klidné noci zachytím myšlenky, co dávají mi pocit, že čas se nepohnul a ty tu stále jsi. Jiní jen proběhli jak zatoulaní psi. Už dávno sklidila jsem poloprázdné misky, už jsem si zpod kůže vyndala všechny třísky z polínek emocí, co shořela jak papír, tu hrstku popela však potřebuji zapít. Vím, že zas uvaříš dva velké hrnky čaje a pak v nich naleznem všechny své jinotaje, však máš svou královnu a já mám svého krále  a to nás spojuje i dělí neustále. 
		Léta Páně 2025, dne 20.9. věnováno autorem
		j@newe
	 
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||














 







 
           
			






