Kostel do tmy září
malý a oblý
jak slza v Boží tváři
kolikrát chodilas kolem
v bahně po kolena
nebo po srdci bolavém
a s sebou vláčela jsi sny
jak kusy masa
cáry prošlých nadějí
a dny jak krajku bělostnou
vyšívalas
jehlou trnovou
kostel do tmy září
zní varhan nekonečný tón
a volá…
Léta Páně 2025, dne 2.11. věnováno autorem
Rainy
|
|
|
|
|
|
|
|
Velmi děkuji za pěkná slova, je to mě pro moc cenné!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Líbí se mi. Atmosféra je vykreslena trefně...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milá Sendy i ireno, děkuji moc za Vaše komentáře, má to pro mě obrovskou cenu! Moc mi chybí citlivá a přitom znalá zpětná vazba. Velmi si toho vážím :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň, v níž jsou užity symboly - je jich hodně - trochu zakrývají civilnější místa, která jsou poměrně solidně napsaná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Má (aspoň pro mě) moc hezkou atmosféru, přestože se od třetí strofy malinko rozvolňuje.
|
|
