|
I ty můžeš být textařem - písňové texty
texty zde zveřejněné došly do textařské soutěže a jsou od různých autorů LitWebu. barevně odlišené texty jsou verdikty porotců, členů skupiny Alternativa Plzeň
Ahoj,
Buďte na mé hodnocení shovívaví, nejsem žádnej odborník. Zkusil jsem si vytvořit svůj systém, do kterého jsem se snažil vecpat atributy, které dělají píseň dobrou či špatnou a jsem si jistý, že není dokonalý a že tam leccos chybí. Osobní sympatie k textu nedělají píseň dobrou nebo špatnou, ale zdají se mi důležité :-). Samozřejmě mě můžete poslat do háje, že se vám to líbí jinak, ale myslím si, že dobrá píseň, spíše dobrý text k písni, by měl mít některé atributy, bez kterých prostě mít úspěch nemůže. Na co tedy dávat pozor při skládání textu? Nápad, myšlenka…: Píseň by měla být o něčem, pokud to není o něčem, je lepší udělat instrumentálku (pravda, dadaismus má taky něco do sebe) Zkuste si píseň odrecitovat. Je třeba mít jednotný rytmus ve slokách, občasné narušení ve správnou chvíli může být ku prospěchu, ale s tím opatrně. Pozor na složitost rýmů – nejlepší hitovky tvoří rým, který se dá zapamatovat. :-)
Krakonoš (Alternativa Plzeň)
1. Odštípli /Marek/
Odštípli, odštípli třísku z kříže, visí tam, tři díry bez hřebů Byla noc, když přišel ten, kdo ví, že ve třísce je nic a také Bůh Zašlápli, zašlápli ticho chrámu v okně dech se chvíli zatají V oltáři o stovce kilogramů zazní vzlyk se slzou na kraji Odplivli, odplivli záhy z rána hnusí se jim přísnost nevinná V lavici prý bylo vidět Pána kdo má rád, ten druhé nestíná Refrén: Byl to kostelík, no jako každý jiný kříž ze smrčí a oltář z malin měl Ptáš se, roste-li tam něco v půdě z hlíny Pes zavrčí – už bude po zimě Byl to kostelík, kde s každou nocí svítá a pocestní vždy najdou nový cíl Chléb pak rozdělí – krajina kopcovitá v níž bolest zní – nebeští novici Odštípli, odštípli kousek víry zacelí se kousek od šedi Varhany zahrály pro satyry celý les pak přišel k zpovědi Refrén: Byl to kostelík, no jako každý jiný kříž ze smrčí a oltář z malin měl Ptáš se, roste-li tam něco v půdě z hlíny Pes zavrčí – už bude po zimě Byl to kostelík, kde s každou nocí svítá a pocestní vždy najdou nový cíl Chléb pak rozdělí – krajina kopcovitá v níž bolest zní – nebeští novici
Hezká skladba, slušně postavené, hezky dodržovaný rytmus. Jen se nějak nemůžu dobrat smyslu
Práce s češtinou a rýmem 9 dodržování metra 7 nápad 5 myšlenka 3 smysl 5 osobní sympatie 4
2. Jsem zdaleka /Marek/
Bylo slyšet cval a koně ržání tma nad krajem - jen v malém stavení kde už někdo spal – snad krásná paní Noc zahraje a ticho zkamení Jezdec seskočil – již pěstí bouchá tam na dveře – teď chvíle napětí Tma mu do očí jak moře šplouchá Kdo otevře – a jak mu odvětí? Pouze v košili a rozespalá je na prahu a muže prohlíží Oči prošily jim blesky z balad hrom po svahu se nocí proplíží Refrén: Jsem zdaleka a ještě dále mířím, teď jsem zabloudil a rád bych přečkal noc Ta natéká na stole na talíři Úsměv vyloudil – a jí se líbil moc Jsem zdaleka – nechte mě přespat, prosím už jsem unaven – a spát chce i můj kůň Již nečeká – ta žena s pasem vosím oči jako len – jak přehluboká tůň už zve ho dál nic neví mech, nic vrba ošklivá Spadl do zelí, nic neví o něm Jen ve stromech se občas ozývá:
Refrén:
Jsem zdaleka a ještě dále mířím, teď jsem zabloudil a rád bych přečkal noc Ta natéká na stole na talíři Úsměv vyloudil – a jí se líbil moc Jsem zdaleka – nechte mě přespat, prosím už jsem unaven – a spát chce i můj kůň Již nečeká – ta žena s pasem vosím oči jako len – jak přehluboká tůň už zve ho dál
Práce s češtinou a rýmem 9
dodržování metra 9 nápad 8 myšlenka 7 smysl 6 Osobní sympatie 7
3. Když do jablka kousli /Marek/
Když do jablka kousli a had jim k tomu hrál když tóny tklivých houslí zaslechl sám král Tak tehdy brány padaly však nikdo nekřičel kometa září do dáli bez cukru, bez biče Je tu zase to kouzlo kdy z bažin vstane chrám listí z větví již sklouzlo jak oddává se hrám To totiž hvězdy padaly, jež nikdo neviděl v soutěsce zvané Pardálí v nebeské koridě Refrén: Tam někde na Měsíci je opuštěný hangár, tam tančí komety, tam tančí v rytmu tanga Občas jsou v záklonu – a občas splynou s časem je to dost výbušné – tedy aspoň zdá se… Když do jablka kousli a had jim k tomu hrál když tóny tklivých houslí zaslechl sám král Tak tehdy brány padaly však nikdo nekřičel kometa září do dáli bez cukru, bez biče Když Adam Evu poznal, jak muž má ženu znát, pak pravda, třeba hrozná, mu umožnila smát Bylo to kousek od Ráje vždyť ten by zplenili kdo jedno kolo prohraje, v tom druhém zesílí
Postrádám spojující myšlenku, přijde mi to jako „soubor výkřiků“. Pozor na metrum a věty by měly samy o sobě obstát – „mu umožnila smát“ – nesmyslná věta
Práce s češtinou a rýmem 5 dodržování metra 5 nápad 1 myšlenka 1 smysl 3 osobní sympatie 3
4. Že kvetla lípa /Marek/
Když pole krvácí a slza z hlíny stéká když blesky křižují les na čelo když hrom už burácí a křičí do daleka když srdce v etuji se smáčelo Pak někde v peřinách se sama ve snách zmítá ta víla ze chmýří a z pryskyřic Snad každá vteřina je ve snu důležitá vždyť svému rytíři chce tolik říct Refrén: Že kvetla lípa a že zněl bzukot včel, že cvrček zase skřípal a měsíc přijít zapomněl Že kvetla lípa smrk podťal v noci blesk že ptáček v hnízdě pípal a že měl pípat ještě dnes
Když cesta obnaží dvě paže protichůdné
když sukni z obilí déšť rozepjal když nebe v kolážích v rozpacích studem rudne když červen v košili se králem stal Pak do tmy zakletá snad šifru světla hledá vítr ji šlehá, déšť bičuje Na zemi paleta, již útlá ruka zvedá je cítit něha, v níž koluje Vzkaz mechem pokrytý, vzkaz utajený v němž črtá pocity tvář jedné ženy, která říká Refrén: Že kvetla lípa a že zněl bzukot včel, že cvrček zase skřípal a měsíc přijít zapomněl Že kvetla lípa smrk podťal v noci blesk že ptáček v hnízdě pípal a že měl pípat ještě dnes
Blesky křižují les na čelo? Zpívatelné by i bylo „že smrk podťal v noci blesk“ a znělo by to lépe.
Práce s češtinou a rýmem 5 dodržování metra 5 nápad 4 myšlenka 3 smysl 2 osobní sympatie 4 5. Má kruhy pod očima /Marek/ Dost silně pršelo déšť lomil rukama noci se nechtělo vždyť v kartách kluka má noci se nechtělo to všechno zabalit s dnem tělo na tělo chce tančit nad Bali K ránu se rozední je pozdě, po flámu dvě sklenky poslední říká tma – rozlámu dvě sklenky poslední se zbytkem vermouthu kde všechno zevšední ředěné ve rmutu Refrén: Má kruhy pod očima a vlasy rozpuštěné má sukni na půl žerdi a blůzku zapíná jak bledne, každý vnímá – i pýchu uražené, jež mluví potom z šer zdí, že je prý nevinná Má kruhy pod očima (3x) Je kalně, po dešti obloha vrásčitá až hlava dotřeští a okna nasčítá až hlava dotřeští pak slunce vysvitne teď bere do kleští poslední spropitné Slunce již vzplanulo modř pranic neruší je třicet nad nulou a řeka bez uší je třicet nad nulou jež topí nad jezy Noc je už minulou utéct jí zamezí den
Refrén:
Má kruhy pod očima a vlasy rozpuštěné má sukni na půl žerdi a blůzku zapíná jak bledne, každý vnímá – i pýchu uražené, jež mluví potom z šer zdí, že je prý nevinná Má kruhy pod očima (3x)
Dvě sklenky vermutu ředěné ve rmutu…miluju absolutní rýmy :-D…krása…ale nechtěl bych zpívat z šer zdí, to je o uzel na jazyku :-D Trochu mi to kazí tma, co rozláme sklenky, ale jinak krásně vystavěná, dovedu si jí (kromě zmíněného verše) představit zpívat. Adept na hudbu
Práce s češtinou a rýmem 9 dodržování metra 9 nápad 8 myšlenka 7 smysl 8 osobní sympatie 10
6. Vějička /mirkah/
Volala po větru, volala s pílí, jestli jsi na světě, zastav se Milý, pošlu ti po větru, pošlu svá ústa, jestli jsi na světě, dovol mi zůstat, zůstat a otočit po vodě vírem, spirálu rozpláču ve splavu ztrát, nenech mne otočit do hlubin smírem, budu Tvá bílá, budeš se smát. Volala za kopce, volala sladký, jestli jsi na světě, dám Ti své šátky za šátek, můj Milý, pošli mi šíji, jestli jsi na světě, nenech mne přijít, nenech mne obejmout bělostné tělo, budeš můj zbylý, já lačný hlad. Nenech mne políbit bezbarvé tělo. Jsi celý bílý? Já jen Tvůj Kat.
Otočit po vodě vírem, otočit do hlubin smírem – co třeba stočit se do hlubin smírem? Bez toho „se“ to trochu kazí smysl.
Práce s češtinou a rýmem 3
dodržování metra 6 nápad 4 myšlenka 3 smysl 3 osobní sympatie 2
7. Pískání /mirkah/
Pískám si do kroku, pískám si pro louku, a taky pro pole, pro krajíc na stole, pískám si do kroku. Pískám si do chůze, pískám si pro bolest, a taky pro lidi, kteří mne nevidí, pískám jim do chůze. Nakonec do běhu pískám si s radostí, a taky pro rýmy, pro tanec, pro shimmy. Pískám si do běhu. Pískám si po větru, doletím za hoře. A taky za pole, pro krajíc na stole. S větrem si pískám.
Chaotické rýmy, málo čitelné „pravidlo“ rýmů (ABCCA?) nápad fajn, jen vypilovat
Práce s češtinou a rýmem 5 dodržování metra 8 nápad 8 myšlenka 7 smysl 7 osobní sympatie 2 8. Žebyšeď /mirkah/ Cimbálový zpěv, struna zní. Padala rosička, deště v ní. Hladové úzkosti, a v chuti, v krajíci, voněla krajina po chlebu toužící. Zazpíval cimbál. Svět Struna. Rosička padala do lůna. Ach, dala dar noc, chudá a vyprahlá. Na květy barevné barevnost nesáhla.
Cimbálový zpěv…cimbál nezpívá…pokud je to účelem, tak nápad fajn, jenom…nedá se to formulovat jinak? Zpívání cimbálu, zpěv strun cimbálu…jinak obvyklá chyba – metrum, zasloužilo by lépe rýmovat
Práce s češtinou a rýmem 3 dodržování metra 3 nápad 6 myšlenka 5 smysl 3 osobní sympatie 2
9. MEJDAN /baaba/
víno ve džbánu jen po dně bdí lví noc hřmí ...hřmí ze všech zdí svíce po stolech rozlitě spí sníce sny o záhrobí chvátá a chodí nahá honí se tikot na hodinách roní čas po vteřinách
R:
ránem už byt po mejdanu mžímejdan je lék... i když nás hlava bolí zas budem tancovat, zas budem hrát voní tu JACK a TEQUILA se solí chceme se milovat, chceme se smát flámem a potem z kůží v dírách z cigaret v polstrování v škvírách čpí nevyspání
sušší jazyk se k patru lepí
tuším ...já tuším klepy dusím zívání (práce volá) musím ...mě nic neudolá
metrum, metrum, metrum…
Práce s češtinou a rýmem 5 dodržování metra 2 nápad 4 myšlenka 6 smysl 5 osobní sympatie 2
10. HOUMELESSONG /baaba/
z kontejnerů se nepřežerem jednou bude líp ...jednou snad napsali nám "bye" plnícím perem na zašlej blanket nálezů - ztrát ulice nám čpí po hořkejch mandlích jednou bude líp ...jednou snad mravenci tančí na cukrkandlích do našich žaludků dotančil hlad R: práce ta nás už dávno propustila štěstí nám dost nakopalo řiť bída není dívenka rozpustilá minula nás sociální síť na rošty jdem spát prší a fouká jednou bude líp ...jednou snad na nádraží vlak večerku houká teplo si začalo na schovku hrát slunce dávno sní bůhví kdy vstává jednou bude líp ...jednou snad je nás čím dál víc to se tak stává i v lepších rodinách než bejvá Stát R:
Hezky použité opakování (jednou bude…) opět – METRUM!
Práce s češtinou a rýmem 6 dodržování metra 3 nápad 6 myšlenka 6 smysl 6 osobní sympatie 6
11. Pouhé nic /JCsenior/
jsem hadr na holi co vlaje vášně kam zavelí směr však marné vzkazů jinotaje touhy nenaplní džber
jsem korouhvička, jak se točí
třtina, hříčkou bývá větru,osudu kam míří vkus, jen trapně šplhám po úbočí, cíl však stojí za pokus ozvěnou jsem pouze skal, opilec co po Silvestru klobouk na stranu si dal
jsem bez lásky a bez naděje
pes, vyjící na měsíc, klaun co pitomě se směje, jsem a budu pouhé NIC
Opět chyby v metru
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 4 nápad 6 myšlenka 6 smysl 6 osobní sympatie 5 12.Splín /tatianna/
V čarodejném kruhu tančím,
Marně prosím o znamení,kolem houby včerejších dnů, vlasaté slunce na mne se mračí, nehřeje, páli naděje snů. které z nebe nepadá, vím obranné hradby podhrabal smutek, propádam hloubce nezvládám splín. přátelství v noci nespí, tak přijď se prodrat přes lid, máš dlaně so chci spatřit.
Vždyť ty víš kamaráde,
málo mi k ránu stačí (někdy i rána stačí) chci ti teď poděkovat, že jsme i v nouzi bratři.
Chybí mi pojící prvek…a také…Metrum!
Práce s češtinou a rýmem 3 dodržování metra 3 nápad 2 myšlenka 2 smysl 2 osobní sympatie 2
13. Pasáček veršů /jaryn/
nejdražší svůj a nejmilejší
po verši verš žeň v příkrý sráz do noci, běsům napospas
rozsápe jej a ukonejší
(kde Měsíc zlý a ještě zlejší) smrt vlídná, věčně živá, snáz
Nu, i krátké písně jsou fajn. I když tohle téma by na 4 sloky minimálně dalo, ten potenciál tam je, jen rozvinout…a utříbit verše (ABB; AAB)
Práce s češtinou a rýmem 3 dodržování metra 3 nápad 8 myšlenka 8 smysl 5 osobní sympatie 4
14. Cestou /jaryn/
v batohu čtyři mám veliké krajíce
propadlo bezbřehé potupné panicelehkého zármutku mázlého žalem spřežení obřích chmur na nebi malém
u kaple v závětří
klid se vždy rozdmychá laskavé mlčení oplácím stromům
u nohou madony kytice usychá
ďábel mě ponouká takzvaně domů
Už jsem chtěl tepat metrum, ale ve třetí sloce jsou jen špatně odentrované řádky. Je to fajn…
Práce s češtinou a rýmem 6 dodržování metra 9 nápad 6 myšlenka 6 smysl 6 osobní sympatie 6
15. Nultý sonet /jaryn/
to byla Země nesličná a pustá
a aby tedy po tmě nemoklitma tmoucí vznášela se nad roklí raraši třásli se tu promoklí a On jen nelibostí křivil ústa prvního dne pak schválně přesčas zůstal ze svatozáře odpadla Mu krusta andělé nasadili monokly
a bylo světlo, lesy voněly
však Jeho úsměv jako z oceli kryl krve potoky, též kupy kostí
hromady hnoje, místy po obzor
andělů neptal se už na názor znaveně zvolal: „pro dnešek již dosti!“
nějak v tom postrádám řád
Práce s češtinou a rýmem 3 dodržování metra 2 nápad 2 myšlenka 2 smysl 2 osobní sympatie 1 16. Rám z mýtů /marek/ vědro těžké je brzy bude večer zatím neleje Kapky dopadají někam ke dnu lží koně ržají v stáji přitom venku mží Ke dveřím se blíží panty zaskřípou blesky dráhy zkříží přímo nad lípou Tu se z nebe spustí silné provazy listí divně šustí bouři provází Za kliku teď bere tělo promoklé proud vody se dere v lese do rokle
Na chvíli blesk nad ní
Ten, kdo cit z ní serval,křížek ozáří Svědci nejsou žádní pár dnů do září Rok se Božích mlýnů žena obává Cítí, že tam v stínu stojí postava její důstojnost ten ví, že i verva ženy zmůže dost Dveře do tmy kvílí v čirém zoufalství: Počkej ještě chvíli je tu propast, víš?
Ráno najdou ji tu
zcela bez duše Tenhleten rám z mýtů ten jí neslušel…
ržají? Je to vůbec česky? Je, dohledal jsem si to :-) bod plus…cítí, že ve stínu…jediná chyba v metru, které jsem si všim :-)
Práce s češtinou a rýmem 7 dodržování metra 8 nápad 7 myšlenka 8 smysl 8 osobní sympatie 7
17. Zbylo pár uhlíků /marek/
Tančili, tančili do padnutí oheň se jazykem jí dotýkal ona se poddala – a poddala se s chutí cítila propasti i hroty skal
Obloha, obloha celá v tmavém
Zalesklo, již zalesklo se v očíchto její společník ji rozzáří S ním ihned roztála – s ním v hříšném tanci plave ani si nevšimla – je po září a ještě nejednou se zajiskří Ti dva už splynuli – svůj stín však nepřekročí zas budou popelem – už nazítří Refrén: Zbylo pár uhlíků a plamen neplesá zbylo pár černých dřev a jeden velký šrám Souhvězdí průniku ty hory bez lesa zachytí teskný zpěv že nechceš být už sám (2x)
Tančili, tančili do padnutí
oheň se jazykem jí dotýkal ona se poddala – a poddala se s chutí cítila propasti i hroty skal
Refrén:
Zbylo pár uhlíků a plamen neplesá zbylo pár černých dřev a jeden velký šrám Souhvězdí průniku ty hory bez lesa zachytí teskný zpěv že nechceš být už sám (2x)
Docela fajn, opět pozor na metrum. O tento text projevila zájem zpěvačka kapely Čáry máry.
Práce s češtinou a rýmem 6 dodržování metra 5 nápad 7 myšlenka 8 smysl 7 osobní sympatie 6 18. Sklání své dlouhé vlasy /marek/ Z rukou jí padá čas, žloutne a rezaví snad se tím nedá zmást ví, že to nespraví Ve vlasech vítr zněl tan malíř nečeká kreslí jen torza těl a nikdy člověka Je sama ze všech bříz v soumraku podzimním už není doba hnízd jen chvíle intimní Refrén: Sklání své dlouhé vlasy podzimem prokvetlé už s ničím nezápasí neptá se po světle Sklání své dlouhé vlasy až noc je ostříhá říjen svou žízeň hasí a ptá se po pihách…
Snad půjde brzy spát
měsíci v objetí na víčkách cítí chlad snem s ním pak proletí Z rukou jí padá čas a barvy vylévá Ptá se jí: Zaspalas? Ťuká do dřeva A ona zatím pouze mlčky poslouchá halena hlučnou tmou, halena do roucha Refrén: Sklání své dlouhé vlasy podzimem prokvetlé už s ničím nezápasí neptá se po světle Sklání své dlouhé vlasy až noc je ostříhá říjen svou žízeň hasí a ptá se po pihách…
Dobře se to četlo, až na poslední sloku a zaškobrtnutí na konci té před tím..
Práce s češtinou a rýmem 6 dodržování metra 5 nápad 6 myšlenka 3 smysl 6 osobní sympatie 3 19. Je po bitvě /marek/ Je po bitvě a všude leží padlí kráčí tam sama v bílé suknici je po bitvě, už nikdy nepoškádlí dětičky tátu v jedné ulici Je po bitvě a ona se jen sklání dá požehnání těm, co nevstanou je po bitvě, již žádné vinobraní tuhle hru mají provždy prohranou Je po bitvě a led ji v očích mrazí boky má z ledu, v ňadrech závěje je po bitvě, kde z kluků jsou hned vrazi a kde smrt projde všechny aleje Refrén: Kdo je ta dáma, z níž tak čiší chlad? Šíří se fáma, že prý nesmí hřát Je zimou, vážně – její tvář je smrt nezvána na žně, kosí rysy črt Kdo je ta dáma, v níž se skrývá led? Kdo ho chce lámat, vzdechne naposled Je zimou, více o ní ani muk Dohoří svíce, dozní nářek luk Je po bitvě a dotek její studí všem chvíli dává hlavu do klína je po bitvě, kdy srdce není v hrudi a meluzína úsvit proklíná Je po bitvě a ji to velmi mrzí, když oči spáčům něžně zavírá je po bitvě, prý vrátí se k nim brzy teď čeká ji však sídlo satyra Je po bitvě, ona je celá bílá černou šálu pak tvoří havrani je po bitvě a nebe zemi spílá ta ovšem těžko zmaru zabrání Refrén: Kdo je ta dáma, z níž tak čiší chlad? Šíří se fáma, že prý nesmí hřát Je zimou, vážně – její tvář je smrt nezvána na žně, kosí rysy črt Kdo je ta dáma, v níž se skrývá led? Kdo ho chce lámat, vzdechne naposled Je zimou, více o ní ani muk Dohoří svíce, dozní nářek luk
Nápad fajn, provedení by chtělo vypilovat…
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 3 nápad 8 myšlenka 7 smysl 3 osobní sympatie 4 20. Jednorožec a valkýra /marek/ pohlédl na koně s dlouhým kopím Škrábance od trnů, kaluží napojen proč mu les zavoněl, nepochopí Hrdý se zastavil uprostřed mýtiny dlouhý roh zazáří do temnoty Vybral si ze sta chvil okamžik jediný zrovna když hvězdáři brousí hroty Znovu se zahleděl někam tam do prázdna našlápl s rozvahou do mechoví Co má mít za předěl? Koho brát za blázna? Toho, kdo s odvahou ve tmě loví? Stála tam opřena o kmen a vábila zvíře, co zavylo, sebou hází Nebo to popře snad, že právě zabila jednu z víl, ztepilou, šípem v mlází? Vlasy má z plamene, v očích žár námrazy „Utéct už nemáš kam“, právě křičí Srdce má zasklené, zjihnout mu zarazí „Jsi tu jen se mnou, sám - můj, či ničí“ „Vílu jsi střelila, vílu, jež chránila borůvky před mrazem vlastní dlaní Zlá jsi a zběsilá – proč jsi ji zranila?“ „Jedna moc, jedna zem – jedna paní Musíš se rozhodnout: Vládnout, či skomírat nesnáším almužny, slabé drtím Silnou jsem, svobodnou, takovou zlomíš snad? Nezlomíš, nemužný, blízko smrti“ Refrén: Jednorožec a valkýra král lesa, který bránu zavírá a žena, která po něm touží Jež vílu pro něj zabije a potom tklivá árie zazní v hrůzostrašné louži Jednorožec a valkýra jež sebe samu v sobě zapírá touhu svou přežít může stěží Nikam se totiž neskryje možná, že je i bestie král však na srdci jí leží
Ňadra jí pozvedne vášeň, když v zápalu
celá se odhalí, vyzývavá Z půlnoci do jedné čas krájí na válu les, jindy ospalý, právě vstává Napíná tětivu, na srdce zamíří on se jen zadívá, odhodlaný Chce zůstat na živu, s tím se však nesmíří aby mu kladiva tloukla plány Něčím ji uhranul, ruka jí zaváhá k ránu se promění, jednorohý Čeká teď na ránu, dívá se na vraha král lesních stvoření – vnímá pohyb Zašumí v korunách tma píše otazník „Budeme ovládat, spolu, slyšíš?“ Noc klouže po runách, ozvěna tiše zní „Nebudeš, kdo dá mat, ty ne, i když…“ Vystřelit nezvládá, něco ji podráží ruka jí poklesá a luk padá „Vzdávám se nerada“, v očích má závaží na duši kolesa, v hrudi hada Něco teď vypila – jed zvolna zabírá spočine v náručí panovníka Umírá spanilá vášnivá valkýra s ní něco zanikne – něco vzniká
Refrén:
Jednorožec a valkýra král lesa, který bránu zavírá a žena, která po něm touží Jež vílu pro něj zabije a potom tklivá árie zazní v hrůzostrašné louži Jednorožec a valkýra jež sebe samu v sobě zapírá touhu svou přežít může stěží Nikam se totiž neskryje možná, že je i bestie král však na srdci jí leží
Krásný příběh…hezky podaný, tajemno z toho tryská na všechny strany…sem – tam zakopnutí v rytmu, odpustitelné a opravitelné…jenom refrén je pro mě rytmicky nečitelný a asi by mi ani nevadilo kdyby tam nebyl…adept na hudbu
Práce s češtinou a rýmem 9 dodržování metra 7 nápad 9 myšlenka 9 smysl 9 osobní sympatie 10
21. Hned vzepřela se /marek/
Syn krále moří hledá nevěstu miluje ale jenom sestru svou incest by ovšem nebyl bez trestu, a tak ho různí velmožové zvou Vybral si pannu v mořské hlubině má mu dát děti, jinak chce svůj klid ona však nechce prožít rutinně dny v šedé nudě, ona touží žít Refrén: Hned vzepřela se přísným etiketám, chtěla jen lásku, byla zklamaná král chladný je, a tchyně v plánech splétá dál nitky intrik. Proč je provdaná? Hned vzepřela se přísným etiketám, chce volně dýchat a být žádaná Chce vzbudit vášeň, zvlášť když krásou vzkvétá chce bořit tabu, kašle na pána Děti mu dala, nic víc nečekal strojený panák, jenž se ostýchá a ona pláče, z očí teče kal a ona brečí, křičí do ticha Našla si kraba, toho zabili, nechtěla nikdy potápěti loď byla tak jiná – a král zavilý synovi říkal, kroť tu svoji choť Jednou se stalo, jak to dopadá, že okouzlil ji suchozemský muž A tak se začla psáti balada, kde na koci byl jenom konec už Když byla delfín, ostří harpuny jí jednou provždy vystavilo stop Král víc než jí si cenil koruny a na úklid tu byl pak jeho pop Refrén: Hned vzepřela se přísným etiketám, chtěla jen lásku, byla zklamaná král chladný je, a tchyně v plánech splétá dál nitky intrik. Proč je provdaná? Hned vzepřela se přísným etiketám, chce volně dýchat a být žádaná Chce vzbudit vášeň, zvlášť když krásou vzkvétá chce bořit tabu, kašle na pána
Příběh zajímavý, podání poněkud kostrbaté…
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 4 nápad 8 myšlenka 7 smysl 6 osobní sympatie 4 22. Něco se zkazilo /marek/ Servaly ze zdí obrazy omítka na podlahu padá ve stropě díra prochází nejspíš souřadnicí hada Roští již trosky polyká málokdo na tu stavbu myslí Vždyť se tu hraje s tolika různě velikými čísly
Refrén:
Servaly z duší vzpomínkyNěco se zkazilo, k něčemu chybí klíč heslo se razilo: drancuj, drancuj a nič Něco se zkazilo jak se to spravit smí? Vždy nějak schází slov a záře za lidmi skutečně schází… hvězdička v očích dávno korá Z pyramid je pult na šminky ze snu věta Pythagora Roští tu všechno obrůstá nikdo neví, pro co vlastně žije Slova nám nezní pro ústa větám chybí energie
Refrén:
Něco se zkazilo, k něčemu chybí klíč heslo se razilo: drancuj, drancuj a nič Něco se zkazilo jak se to spravit smí? Vždy nějak schází slov a záře za lidmi skutečně schází… (3x)
Na druhé počtení docela zaujala…
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 7 nápad 8 myšlenka 7 smysl 5 osobní sympatie 7
23. Čas voněl touhou /Shimmír/
Čas voněl touhou, láska nabízela
Já hříšnou myšlenku snad pojal steroupolibky na rtech kolemjdoucích žen, pohledů žár i jejich svůdná těla vnímal jsem a byl jimi okouzlen. tváří v tvář výzvě bujných ženských vnad, jak ale vyřešit otázku: Kterou z těch mnoha krásek měl bych milovat?
Bylo by skvělé v něžnou náruč padnout,
aniž bych stal se její kořistí, uvěřit v cit, který nebude vadnout, až k brance slastí klíč mi zajistí.
Ze všeho, co prý věčným býti zdá se,
má právě láska ten nejkratší děj, věčně bych chtěl se kořit stejné kráse, leč nejsem světec, ani čaroděj…
Co je to „sterou“ ? jinak je to pěkné, ale to slovo neznám a nenašel jsem ho, co by to mohlo znamenat a překlepové mě nenapadá…
Práce s češtinou a rýmem 6 dodržování metra 7 nápad 8 myšlenka 7 smysl 7 osobní sympatie 4
24. Svlékněte smutek, krásná paní /Shimmír/
Svlékněte smutek, krásná paní,Svlékněte smutek, krásná paní, zkuste se se mnou chvilku smát, váš nebožtík už není k mání, však já vám lásku mohu dát! dokud jsme zde, je třeba žít, odhoďte ostych bez váhání, v náruči své chtěl bych vás mít.
Svlékněte smutek, krásná paní,
Svlékněte smutek, krásná paní,vždyť jsme jen jednou na světě, až zlíbám vaše oči laní, noc černou růží rozkvete. ni chvilku neváhejte již, když nebe k nám svou hlavu sklání vpusťte mne v srdce svého skrýš.
Svlékněte smutek, krásná paní,
vy sama jste, já také sám, tak vstříc mi pojďte bez váhání snad láska připojí se k nám.
Svlékněte smutek, krásná paní,
věřte, já tyhle city znám, dovolte mi, ať do svítání vás opět šťastnou udělám.
Hmmmm :-)… adept na hudbu
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 8 nápad 8 myšlenka 7 smysl 7 osobní sympatie 9
25. Zas úsvit nový na kraj se snáší... /Shimmír/
Zas úsvit nový na kraj se snáší,
Ochutnej šťávu z líbezných květů,písničkou ptačí zdobí se den, múzy se smějí, z květů pel práší, žluťásku, vyleť na louku ven! a jejich krásou zmámit se dej, křídla svá zlatá roztáhni k letu, louka nás zvábí v taneční rej.
Opilí touhou jen tak se vznášet
(snad sladký nektar prsty v tom má!), poleťme spolu smutky své zhášet, jásavou píseň ať srdce zná!
Nad loukou kroužím, modrásek pouhý,
nebe jas barvu křídlům mým dal, na tykadlech chuť milostné touhy, slunce v Tvých očích zřít bych si přál...
velmi vyspělé a skorem profi :-) další adept na hudbu…
Práce s češtinou a rýmem 8 dodržování metra 8 nápad 8 myšlenka 7 smysl 8 osobní sympatie 9
26. Úst tvých zas lehce dotkl jsem se dlaní /Shimmír/
Úst tvých zas lehce dotkl jsem se dlaní,
Hladil jsem vlas - jak něžná vlnka snivá(dech pošimral mne něžně na kůži), rozkvetlo pod ní šťastné pousmání, ruka má náhle voní po růži. rozpuštěn splývá ti na ramena, z očí tvých na mne láska se teď dívá a duše má je tebou zmámena.
Rty tvé sladkými polibky se ptají,
zda pro mne vskutku jsou ty jediné, které pod mými malinově zrají, zda jenom tobě patří srdce mé.
Blázínku! Cítím sametové chvění
vždy, když v náruči své tě sevřít smím, v životě mém již jiná žena není, jen tebe rád mám, ty jsi štěstím mým!
Taktéž dobře odvedená práce. Jen se mi rýmy na píseň zdají poněkud složité :-)
Práce s češtinou a rýmem 9 dodržování metra 9 nápad 8 myšlenka 8 smysl 8 osobní sympatie 6 27. Soumrak lásky /Shimmír/
Myšlenky tvoje kdesi bloudí,
Den stvořen zdá se k milování,když u branky tvé zaťukám, marně rty o polibek loudí, v touze své dál zůstávám sám... však z tebe čiší divný chlad, sám sebe ptám se: Co mi brání u jiných vrátek zaťukat?
Vracím ti vlnky pod sukýnky,
ty zjevně nechceš si dnes hrát, zvonečky luční cinky - linky, zní lásce umíráčkem snad…
Práce s češtinou a rýmem 7
dodržování metra 6 nápad 6 myšlenka 6 smysl 5 osobní sympatie 4 28. Měsíc se houpá na stožáru /Shimmír/ naslouchá tiché hudbě sfér, o milování nemá páru, neúčastní se lásky her.
Nezná okvětní plátky růží,
Nepoznal polibky tvé sladké,z nichž stvořeny jsou rety tvé, nechápe, proč dech se mi úží, když stáčíš ke mně zraky své. touhu, jež v srdci klokotá, když dotýkám se kůže hladké, svírám tě, plnou života.
Neví, jak rád mám tvoje kroky,
co pružně v ústrety mi jdou, že čekal bych i celé roky na chvíli, kdy zas budeš mou.
Práce s češtinou a rýmem 8
dodržování metra 5 nápad 6 myšlenka 3 smysl 6 osobní sympatie 3
29. Holahou, holahej /mirkah/
Holahou, holahou,
trakaře nejedou, trakaře s hroudami. Můj milý nedá mi, nedá mi zazpívat. Do ticha uvadl sad.
Holahej, holahej,
trakaře zapřahej, trakaře fíkový. Má milá nepoví, nepoví, že jsem krad ovoce v Edenu ztrát.
Práce s češtinou a rýmem 3
dodržování metra 6 nápad 4 myšlenka 3 smysl 3 osobní sympatie 2
tak jsem se prokousala těma básničkama a mám tři favority
1) Má kruhy pod očima (báseň č. 5) 2) Rám z mýtů (báseň č. 16) 3) Je po bitvě (báseň č. 19)
Leontýna.
Tak tentokráte moje hodnocení:
1) Je po bitvě (19) 2) Má kruhy pod očima (5) 3) Mejdan (9) 4) Zbylo pár uhlíků (17) projevila o ní zájem Marta pro ČM 5) Čas voněl touhou (23) 6) Rám z mýtů (16) 7) Jsem z daleka (2)
Petr
Léta Páně 2013, dne 18.11. věnováno autorem
Cinda
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
