Zde jsou soutěžní texty
 
- vyberte 3, které se vám nejvíce líbí
- obodujte je (3, 2 a 1 bod ) a napište do komentáře jejich pořadová čísla
spolu s přidělenými body
 
Toto všechno stihněte do neděle 22. 11.  Ve 20.00 bude hlasování uzavřeno!
 
 
1/  Balada tříkrálová - JC senior
Že lačný jsem byl dobrot, mincí,
jen nápad správný chce to mít
pak, znak kříže na čepici,
pár chalup stačí obejít
 
Od dětství k úsporám veden
(s lakotou prosím neměnit!)
šestý jak se blížil leden
já poťouchlou jsem spřádal nit
 
V koši zbude darů více,
naivně jsem se domníval,
obejít se bez komplice
že jeden moh by stačit král
 
Té myšlenky jsem se až lekl
tak připadá mi záludnou,
štětec mám,  na papundekl
kreslím dvě tváře s korunou
 
Dědinou pak přání nesu
tělu zdraví, duši spásu,
pokouším se o noblesu
byť dva chybí do trojhlasu
 
Všude provázen jsem smíchem.
vtip prý je to nehorázný,
proč, to je mi otazníkem.
Nesu domů košík prázdný
 
 
2/   Ženám léto -  JC senior
dívkám, ženám, babkám ba i
přeji časy jako v máji
květy, pyly, plané hrušky
s alergií na průdušky
zrají plody, zlátnou sady
pak přeji i léto babí

to my, dědci, v nose rýmu
schoulíme se do podzimu
alergie z rakve víka
co zima létu odemyká
tak zbývá nám, jak to znáš,
jen pivo, kecy, mariáš
 
 
3/ Píseň fabrického svačináře  - JC senior
Fabrikou za časů bolševika
já potácel se dvě tři hodiny
režimu prej kahánek už bliká
já roznáším však v klidu svačiny
 
Komouši jen chcíplou dojí kozu
před kostelem vedla se ta řeč,
Prahou prošla parta študiózů
na ÚV že chytá z toho křeč
 
Poprvé jsem s véčkem zvedal ruce
zvonil klíčem, inu jaký div
i mě hladil samet revoluce
první v letech dosud co jsem živ
 
Historie otvírá mi oči
uvázán jak byl jsem na řetěz,
v hospodě sedávám do půlnoci
poprvé s obsluhou hore bez
 
Zvolna jak se budím do střízliva
chlapi radí makej a drž pant
odevšad se velkej bratr dívá
dřív byl soudruh, teď je fabrikant
 
Ztuhlé rysy, jdu si pro padáka
podnikatel za vodou je kdes,
byl jsi dříč, či ten kterej se fláká
dlažby tvrdost prvně poznáš dnes
 
Poprvé ve frotě před pracákem,
samet není hebkej od spoda,
něco, zdá se, ujelo tu vlakem
zůstal kostel a ta hospoda
 
Klášter vrácen, snad budu mít kliku
vznikne hospic v kraji jediný
za dohledu bratrů Křižovníků
zas roznášet tam budu svačiny
 
4/  O noci -   mirkah
Procházka za ruku,
dvě piva v lokálu,
setmělo se po nich,
že bylo navečer.
Šíp vručen do luku,
obrana z voálu,
v očích ji stih,
že bylo navečer.
Svítil a svítila,
lampami rozžatí, 
ránem se stmívali, 
v sobě prý noc.
Vůní se rozvila,
on pro ni košatil.
Jedli se, snídali...
u konce noc.
 
 
5/ Nahatá hra - mirkah 
Byla slova nahá
byla jindy nahatá.
Která jsou víc drahá?
Nahá nebo nahatá?
 
Byla žena nahá,
byla jindy nahatá.
Nahá je jen nahá!
Líp je o tá nahatá.
 
Byl muž ženě drahý,
byl nahý či nahatý?
Který je víc drahý?
Proklatě - ten nahatý!
 
6/  Den vína - mirkah 
Je den vína a lásky.
Plamen si vážou rusovlásky
do hlav a ohnivých těl.
Možná i smutek odletěl.
 
Je den růží a vína,
uléhá klín zas do klína
a milování jak réva zraje.
Odchází žízniví v ráje.
 
7/  Splín - mirkah
Potáhni strunu o vteřinu dýl!
Prozpívej smutek na pahýl,
houpavě kývám se do nitra.
Zapomeň, propij mne do zítra.

 
8/ Blúsy - mirkah
Hrajou mi hospodský blúsy.
Černý jdou za sebou husy,
vopilý z bezedný pusy.
Vopiju i tu svou.
 
9/Hospoda pobere všecky  - Marek
Když se venku čerti žení
když by nevyhnal se pes
nevystrčí ani čenich
když to zkrátka nelze snést
 
 Když je vedro k nesnesení
a z člověka leje pot
nad hospodu prostě není
žlutá s bílou přijdou vhod
 
 Když to bílé v zimě padá
pod nohama jezdí led
i když jaro básně skládá
odloží je - a to hned
 
 Když je ráno, když se smráká
a když doma práská bič
Když je doba všelijaká
že je lepší, když je pryč
 
 Vždycky je tu maják v bouřích
stále je tu světlý bod
Ten, kdo oka nezamhouří
nejspíš žije bez hospod
 
 Někdo mlčí, k tomu bosý
kecky prostě nemá rád
jinej zase proklábosí
třeba celý listopad
 
Rozjařený nebo smutný
hlavně, když má ještě chuť
Mniši odhazují kutny
všichni pijou, buď jak buď
 
 Bohatí i proletáři
na jedno si najdou čas
a hospoda celá září
včera, dnes
co zítra? Zas…
 
 Refrén:
Všechny nás pobere
a všechny zdrží
pustí jen některé
ty, kdo se drží
Všechny nás pobere
zná vlastní kódy
Přichází s večerem
pouť do hospody)
 
10/  Pivní léčba - Špáďa
Máš-li v srdci kámen,
snídej Staropramen,
když ti v oku tiká,
pusť se do Bráníka.

Pokud máš nervy v bodu varu,
máčej si jazyk do Budvaru,
a když ti osud život przní,
útěchu jistě najdeš v Plzni.

Máš-li v duši strázeň —
nepomůže kázeň,
jenom žádnou bázeň —
dej si pivní lázeň.
 
V prohřáté desítce koupel si dej,
studenou dvanáctku do hrdla lej,
jiné to léky neužívej,
po pivu, věz že, bude ti hej.

V prohřáté desítce koupel si dej,
studenou dvanáctku do hrdla lej,
ženy ni léky neužívej,
po pivu, věz že, bude ti nej.

11/  Óda na vodu  - Doremifa
prolog:
         když končilo léto pohroma se stala
     po kotníky v mydlinách
     jak solný sloup stála
 
     ony totiž u myčky netěsnily gumičky...
 
               Jak všimli jste si v úvodu
               Toto je: Óda na vodu 
ona:
     něžná jako prvosenka
     (žádné šaty žádná podprsenka)
     zapne myčku zapne pračku
     oděna spoře u sporáčku
     pije whisky smaží řízky
 
     jenže… (a už je to tady)!
 
viz prolog
     přes veškerou snahu voda dolů teče
     vytírá ji v stoje vytírá ji v kleče
     ach běda!
     proud zastavit se nedá
     přes veškerou snahu končí u souseda
(a možná si i vzpomenete: 
– „pije whisky smaží řízky“- někdo bude bez oběda)
 
on:  přihnal se jak zběsilý
     ze šosů mu kape
     že nebyl zrovna zdvořilý
     to snad každý chápe
ona:
     pustí hadr na zem
     pomyslí si chuděra
     že má co činit s grázlem
     však netuší co on
     v příští chvíli udělá…
 
viz:“ něžná jako prvosenka…“ 
on:
     zadíval se jí do očí…
     (a že ty oči byly)
     a už tam zůstal navždy
     (alespoň pro tuto chvíli)
     princ to sice žádný nebyl
     to poznal by i každý ehm…každý
    
     však že byl ale mužem činu
     bez zbytečné abstrakce
     hned se pustil do akce
     a zapojil se do úklidu
 
ona:
     když pohroma zažehnána
     "bóže jsem to ale nána"
 
on:
     laškovně přivřel pravé víčko
     (pomyslel vlk na kůzlátka)
     a ke stropu už letí zátka
     „kdo by to byl do vás řek
     taková miss mokré tričko“
     zarděla se děva
     v tváři nach a nevinnosti pel
     je řízek sice na uhel
     leč odměna ta byla sladká
 
epilog:
      vkrádá se zima
     i myšlenka se vkrádá
     a při pohledu do zrcadla
     jednomu snad zdá se
     že ta mrcha gumička
     netěsnila zase…