Vychutnejme si svůj let,

než zavládne otěž let.

 

A dík, že ses stavila i slovem veršovaně vzletným.

Slova šla ze mě ven zároveň s hudbou, nějak moc jsem text následně "nedobásňoval", tj. žádné metafory či nadsázky navíc, jen to co vyšlo na první dobrou.

A díky, že ses stavil.

 

jednou jsem objevil v antikvariátu takový notový dvojlisty, co vycházely za první republiky. Po přečtení tohohle textu jsem si na ně hned vzpomněl.

Kdyby v tom textu bylo trošku víc hyperboly, pak by to bylo podle mýho gusta

Aničko, je tu veřejně, je všech, i tvoje.

Jemná a zádumčivá, přesně odráží moje pocity,  takovou kdyby mi někdo napsal...

Hanko, Jiří,

díky za uvedení i komentáře.

Stala se technická chyba, nevložil se mi na Litweb přikládaný soubor MP3, byť litwebí vkladač nehlásil překročení max. povolené velikosti přílohy (dřívevá to dělal).

Prosím tímto admina Pepu, zdali se dá soubor vložit dodatečně přímo k textu, a děkuji předem za úpravu, pokud ano.

 

Odkaz na soubor v nezredukované verzi je níže:

 

nad strží končí koleje 
vzpomínky zavanul fén

bludiště ve stínu aleje

jen láska zná cestu ven

*

 

 

Spíš než bojovnou melodií se mi rozlvnila kolísavými tóny, přesně tak, jak to má smutek ve zvyku. Nálada jak vystřižená.