|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
zas prší
Zas prší
tak, jako když jsem byla malá
déšť uklidňuje
nemusím tolik spát
když tleská kapkama o chodník
počítám zpaměti všechny liché
co nikdy nedopadnou
je jich přesně tolik
kolik mám v dlani
otevřených rýh
A pak ještě ty
říkáš mi mami
a potom usínáš
do tmy co chodí
ve světle měsíce
Léta Páně 2017, dne 13.10. věnováno autorem
Anna Marie
|
|
|
|
|
|
|
|
má to atmosféru a autentičnost (nenapadá mě momentálně český slovo pro autentičnost, jestli tebe jo, dosaď si ho, budu rad  ) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji za návštěvu a krásný verš, ty já mám nejraději, opravdu... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju za náhled a hezké slovo, vždycky udělá radost. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji za uvedení. Přesně tak, i deště mají svůj rytmus. A můj syn v noci někdy chodí, s měsícem... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Usínání po dešti
na parapet kape
měsíc za sklem stříbro dští
jako by jím natek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Krásné poslední čtyřverší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsou různé deště
nejraději mám ty májové, co malují fialky na modro
letní bývají divoké, jak kamarádí s ohňostroji blesků
podzimní uklidňují a voní prvním vínem
jen ty zimní, rozpačité, přicházejí jaksi omylem
*
|
|
|
|
