Až dospěješ ty, lásko, mého věku,
život-kříž až nachýlí tvé tělo,
na mládí až splatíš hypotéku
jasem oka, které potemnělo
 
až rosa jiter opozdí se nocí
kdy vášně jizva zapomene hřát
a rozvernosti skřítci útlobocí
jen s úšklebkem tě pozvou na svůj hřad
 
té pozdní chvíli bezstarostně kynu
kdy ticho ruší kroky monotonní
jak rok, den, tká vrásek pavučinu
té kráse, co příběh zbude po ní
 
s tvou tváří, žel, až soumrak zadovádí
v mých verších navždy zůstane tvé mládí

*