Portugalský sonet
JC senior 15.4.2015 | 20:20
Sonet 44. závěrečný sonet sbírky.
Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861) byla soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku.
Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese).
Jedná se o součást korespondence s jejím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889).
Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese).
Jedná se o součást korespondence s jejím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889).
*
Ty vodívals mě, milý, arborety
i v dobách zlých, kdy zimou chvěl se čas
však sluncem dýchal dekor síní, váz,
jak básní svých vždy přinášels mi květy
Teď i v mém srdci unaveném léty
kde jiskrou lásky plamen nevyhas,
byť slovo - plevel vstoupí mezi nás,
ze stejných květů splétají se věty
co vroucností bran volně prošly, věř!
Tak přijmi je, jak já tvé přijímala,
že břečtan jen? Květ opatruj a střež
slov, jimiž prázdná nezaduní hala
Byť vytržena jako planý keř
zbyl kořen v srdci, z něhož vyrůstala
*
Ty vodívals mě, milý, arborety
i v dobách zlých, kdy zimou chvěl se čas
však sluncem dýchal dekor síní, váz,
jak básní svých vždy přinášels mi květy
Teď i v mém srdci unaveném léty
kde jiskrou lásky plamen nevyhas,
byť slovo - plevel vstoupí mezi nás,
ze stejných květů splétají se věty
co vroucností bran volně prošly, věř!
Tak přijmi je, jak já tvé přijímala,
že břečtan jen? Květ opatruj a střež
slov, jimiž prázdná nezaduní hala
Byť vytržena jako planý keř
zbyl kořen v srdci, z něhož vyrůstala
*
Beloved, thou hast brought me many flowers
Plucked in the garden, all the summer through
And winter, and it seemed as if they grew
In this close room, nor missed the sun and showers.
Plucked in the garden, all the summer through
And winter, and it seemed as if they grew
In this close room, nor missed the sun and showers.
So, in the like name of that love of ours,
Take back these thoughts which here unfolded too,
And which on warm and cold days I withdrew
From my heart's ground. Indeed, those beds and bowers
Be overgrown with bitter weeds and rue,
And wait thy weeding; yet here's eglantine,
Here's ivy!---take them, as I used to do
And wait thy weeding; yet here's eglantine,
Here's ivy!---take them, as I used to do
Thy flowers, and keep them where they shall not pine.
Instruct thine eyes to keep their colours true,
And tell thy soul, their roots are left in mine.
*