Hanele, všetko, čo patrí k milovaniu je aj v živote najkrajšie. A predsa sa nedá vystrihnúť iba tento úsek a ostatné pokrčiť a hodiť do koša...

Ale možno práve tá sínusoida dovoľuje človeku intenzívne sa zapojiť do obvodu, ktorý svetielkuje raz červenými okuliarmi, inokedy tmavými sklami, alebo len tak, pre život v jeho namiešanej palete.

Zvláštní - já to čtu jako anamnézu, rodinnou i osobní. Jako touhu po lásce (milovat a být milován) někoho, kdo v dětství lásky moc neužil a přesto (nebo možná právě proto) po ní dychtí. Jenže ji neumí dávat, protože se to neměl kde naučit.

Obrazy má tenhle text poetické, ale příběh, který se skrývá mezi řádky, veselý není.

vím že z uzavřeného celku bych vytrhávat neměla ale nejvíc se mi - poeticky - líbí závěr, od milovanie.. je to takové jiné oproti celku