akhnaton, ani síl... ani chuti...
ďakujem. vnímaš to správne.

Doremifa, áno... hoci zdanie niekedy klame. 
ďakujem ti za pravdivé slová.

Lili, neviem čím to je, ale píšeš úplne ale úplne úplne inak, ako pred rokom či dvoma

niekto sa zrejme vyvíja radikálnejšie hihi

k básni- zaujala téma, akoby si oprašovala starý konflikt, ktorého okolnosti však už nemáš síl riešiť

no a do neba vychvaľujem prvú strofu

 

...opravdu bojujeme vždycky jenom za to, co nám za krev stojí. Každý jiný boj je žoldácký.

od boja k ďalšiemu, milá marta. :)

jo, to jo. 
ďakujem, Jiří.

hanele m, ďakujem a som rada aj pre ten iný rozmer. ;)

motýľ... stále sú v tom minimálne dvaja. :)
ďakujem ti.

Dota, máš pravdu. Ďakujem. ;)

oh, pozerám teraz, že Hany je na tom podobne

nuž

hm, akoby sa mi záverečná strofa od ostatných odklonila

?

 sme dezertéri a predsa bojujeme?

dezertéri predsa boj vzdali, či?

 

ech, musím sa sem vrátiť

asi som zle naskočila

 

...umírají i generálové před bitvou.

*

jsou slova co mi dokáží vyloudit úsměv jen tak mimochodem - a k ním patří i ti, kdo utečou, aby jedli či vyráběli zákusky  

líbí se mi první tři, ta čtvrtá mi k nim na první přečtení nesedla - kdo uteče, už nebojuje a  když bojujeme, nejsme dezertéři - ale pak jsem si to ještě dovysvětlila a i s tou čtvrtou to funguje - ale už to má pro mne jiný význam

to všetko má na svedomí jediné jablko, či žena?  pekne si to napísala

I dezertéři mají své bitvy. Vždycky něco zůstává a dokud je chuť a vůle bojovat, cesta je otevřená.