|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zrní na asfaltu
Až znecitliví hmatatelný prostor
mezi osivem a živem
uhodí celá na pozdě
Rozděl
se o dej a ponech si vem
rozumu v hrsti zbude prosto
Až oheň začne krotit měch
rozsype klasy
v protitmě
|
|
|
|
|
|
|
|
nazobal jsem se dosytosti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všetko už bolo povedaná, tak ja len, že aj mne se líbí :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Špáďo, dík za luxusní komentář. :) Směju se hmatatelnému domódění.
Marcone, taky díky, že jsi zaskočil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ladil hmatatelně domóděn, leta tam hlídal. (Hop!)
(Ten tvůj moudrý skřítek-poeta.)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poslední řádek první strofy - tyhle hlášky zbožňuju
Krásný to je celý, ale tohle jsem prostě musel vypíchnout !!!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky všem, kteří jste se tu zastavili.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
múdrosť a hravosť chytené za ruku... záruka istej kvality...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pekne, Dota
čosi clivé i nezvratné sa vkradlo priamo
z básne do mňa
/a potajomky si pridávam k slovkám i tvoj hlas/
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jsi krasobruslař, Doto. Úžasně kloužeš po slovech, mezi nimi vykroužíš piruetu a s grácií předvádíš kreativní krokové variace.
Nadchla!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jéj, toto je moja večerná káva, tma v bielej šálke...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
díky... 
tvá slova jsou krásná
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ráda se podělím o "dej", i když "vem" se mi nedostává, prosto rozumu zrno vzejde, vím to...
Tohle je jedna z básní, pro které stojí za to číst poezii ve virtuálnu. Šup do šuplíčku...vyklíčí-li, ten klíček mi pokaždé odemkne bránu pro návrat...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zazrnilo veľmi intenzívne, doti... páči sa mi, ako si sa ladne presúvaš slovíčkami do podstaty v protitme...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
prostorem se brodí popás
do protitmy ze tří stěn
ohněm nezkrocený topas
bez rozumu, obnažen
*
|
|
|
|
