čeká

vtesanej do chladných oparů
na křídlech modravé peří
kam odešla kdy přijde

zůstává v bázni
snad nepadla orlici do spárů

hladina zdobená krvavou perletí
padající chmýří
v koutku u očí roztálo
modropírko ale věří ...

prošlo jaro i léto
podzim zchladila zima
jen stín zůstal nad modrou hladinou
kde meluzína zpívá

jak touhou roztálo nebe
a blankytem plavou srdce kachní
však ve větvích u jezera zebe
v zimě v léte ve dne i za tmy