Buď dvakrát žehnán okamžik
kdy z portrétů ční prázdné rámy
a dvojhlas jiskří dávno známý
v krystalu chvíle bez intrik
 
Zmlk pošetilý heraldik
co nejisté promíchá fámy
v koktejlech slibů s malinami
na hesla potištěných trik
 
Má šťastná Múza sotva spí,
roztřásla ji snad jitřní zima,
strach, šimrající za ušima
 
z můr samot noci u lampy
Doznívá  kankán U Maxima
i sonet, který nedojímá
*