Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
S podzimem
Chodíš mi s podzimem.
 
Snad čekáš pokorný
až nebe zešediví,
až mlha spolkne
mokré zlatky bříz
a vítr
samotu vyčte
listům břečťanovým.
 
Rvou moje rána.
 
Má rána čekající
na dotek tvých kroků,
na stíny opláštěné,
ponořené v ticho,
co barvou utlumenou
cestu mi značí
ořechových vůní.
 
Je říjen, milý,
tak proč,
proč dál otálet...
Léta Páně 2014, dne 24.10. věnováno autorem Hesiona
  
|<  01   02  >|
24.10.2014 | 18:59    Helen

Ano, jak píše Doremifa, tvé verše šustí podzimním listím...
Tajemně mi zní a hezky se mi četla především první polovina, skorem bych ji pro sebe ponechala jako samostatnou impresi... "rvou moje rána" mě bolí...
Děkuji :-)
24.10.2014 | 15:02    Doremifa

...příjemná atmosféra. Šustí listím.
24.10.2014 | 12:23    Hesiona

Snad by ten první řádek celý mohl být názvem...
24.10.2014 | 12:07    marta

pekne, Hesiona
rada som pobudla v tvojom pokojnom podzime
 
 
(možno by som neopakovala názov v prvom verši..?)
|<  01   02  >|