|
Dřevo /poslední Jidášovo jakož i Ježíšovo/
roztínané rovnou vedví roztínané rovnou tmou co rovnou hned ví jak zkonstruovat nástroje na stroje v povídkách o sněhových žralocích stromy ve vodách ty vody zapuštěné v sady vády návnady a řady jsou stromy čtenáři přimhouřených očí jež se z krutých maleb z porcelánů zvedly a cizí schody a cizí skládací židle u jezer jsme ještě neposedlí? ustelem si pod bezem s výhledem na zámotky větví a oblost kapů a s tvojí rukou na své snadno chápu proč mezi zuby predátora sázíš miny ukrývané pod lekníny rovnou z tmy ne stromy nejsou zlý a hodný to jen my
Léta Páně 2016, dne 8.7. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||






















