Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Vem rozum do hrsti!

Vem rozum do hrsti, když po rodné prsti
vláčíš si smutky své i špetku radosti.
Na to je třeba jít tak nějak od lesa,
též trochu štěstí mít, ať srdce zaplesá.

S úsměvem na vše jít zdá se být moudřejší
i druhým prozářit svět ten náš vezdejší.
Nebát se problémů, vrhnout se do boje
s odvahou statného z westernu cowboye.

Od matky Přírody máš kůru mozkovou,
pro chvíle pohody i ty, kdy bouře jdou.
Hleď jí využívat, paniky netřeba,
byť důvod máš se bát a není na chleba.

Když rozum zapojíš, rozkvete naděje,
nevláčíš dál svůj kříž a zase dobře je.
Ať hlava zabolí, stane se cokoli,
šťastně zas roztáčej Osudu soukolí..

 
Léta Páně 2026, dne 27.9. věnováno autorem Shimmir
Share
  
27.9.2026 | 7:42    Pavel D. F.

Těžko co dodat, protože báseň obsahuje všechno podstatné. Bohužel někdo má místo mozku mezka, jako třeba já, a tak mi zbývá jen ten úsměv, byť i ten je deformován bezzubými ústy...