|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Sidonie
Osada jako každá jiná
Z brambořišť nať
Z oken Brahms
Proplouváme vlnobitím
Na Velikém voze
Les brousí pilu smrků o nebe
Odletují skelety hvězd
Po hipodromu Mléčné dráhy
Ujíždí souhvězdí Jana
Zahřmělo na slovenské straně
Doznívá horké léto
Vstříc ohýnkům září
Má neznámá známá
Usedám k nohám tvým
Tam někde daleko zmírá
Tma širočinou porcovaná
Léta Páně 2011, dne 8.6. věnováno autorem
newivo
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak tahle se mi líbila svou atmosférou už včera... a dnes se sem vracím
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mňa oslovil záver básne. Porcovaná tma a k nej melanchólia...
Ešte jednu si objednávam:)))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mě nejhlasitěji oslovil poslední verš...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
První dvě strofy jsou skutečně nabité, jak atmosféra před bouřkou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"Z brambořišť nať
Z oken Brahms"
..veľmi výrečná časť textu..musela som si ju viackrát..vlastne nemusela, chcelo sa mi
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zvláštní. Současnost v historii, historie v současnosti. Pro mě se Ti podařilo obsáhnout jak dílčí pocit jednotlivce, tak vývoj epochy. Bílé Karpaty, kdo by to řekl a vystihuje!
Zahřmělo na slovenské straně - okamžitě evokovalo: Nad Tatrou sa blýska, hromy bijú a vůbec každá jednotlivůstka, jsem konsternovaná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cítím bramborovou nať a západ slunce čeří hladinu lesů...
Velmi příjemné zastavení, pro mě...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jardo, verzály ve starší úpravě stejně nebyly, tak je klidně oželím, co by ne. A souhvězdí Jana ujelo už dávno...
Evo, beru, já jsem v próze až moc uchopitelnej a ve verších zase málo, čeho se někde nedostává, to jinde přebejvá.
|
|
|
|
