Slova lásky hladí duši,
také sílu dodají.
Něha přece lidem sluší,
proč je šeptat potají.

Slova hněvu srdce raní,
těžko se pak vyléčí.
Tohle není pouhé hraní,
jizvy máš jak po meči.

Slova smutná tuze bolí,
zasahují každého.
Oči potom platí solí,
když zatnou do živého.

Slova prázdná obklopují,
je jich celý oceán.
Jen tě vlastně ohlupují,
v pochybách jsi ponechán.

Pokračovat mohu dlouze,
různá máme slovíčka.
Někdy o ně je však nouze,
když se píše básnička.