opakoval bych Spaadyiu, takže nebudu.

oceňuji, že u obou se ti podařilo sáhnout k využití homonym a posunout tak říkanky k více-prostornosti, a veršovánky se na škále vtipnosti posunují trochu výše.
Co mne na tak malém prostoru rušilo, je interpunkce a načínání třetích veršů velkým písmenem. U říkanek, kde nejde tolik o vypíchnutí nějaké úderné pointy, se, myslím, jedná o zbytečnost.

Rozhodně nechci šlápnout na kuří oko,
i když taková třetí miniatura by sem pasovala...
;-)

Já myslím, že vtipné jsou obě. Dotě se právě více líbí ta první.
Ovšem autor se na svá dítka dívá poněkud jinak.

V té první se mi líbí ta zlatá žíla...hezká dvojsmyslnost, něco, co může přivést člověka do hrobu. Co se týče rytmu u druhé, souhlasím se Špáďou.

První: toliko cvičná veršovánka, s rýmem xaxa, čtenáře ničím neobohatí. :(   :|
Druhá: Aspoň vtípek (ještěže jsem měl to kafe už dopitý). ;-)   B-)

V té druhé by více (rytmicky) sedl archaický infinitiv s -ti.