Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Uléhání
Pod ledem dýchá
horká lidská zem
I voda za jezem
v ticho roztichá
Léta Páně 2011, dne 12.4. věnováno autorem mirkah
  
19.4.2011 | 17:06    JC senior

jen dýchej, dýchej do ticha
ty čirá vodo pod ledem
žel, dotyk tvůj mi uniká
kvete len, my nepředem
14.4.2011 | 22:34    mirkah

Vždy, když oněch několik málo slov přečte někdo jiný a najde si v nich příběh, jsem šťastná

zdravím, zdravím, zdravím a trochu, avšak je jen za nehet, vím...ale stejně???
14.4.2011 | 10:33    terezahol

obsažná miniaturka, jež navozuje mnohem více slov k představám, než kolik jich stačilo k napsání. Obrazy, jež mohou vyjadřovat své doslovné já nebo být metaforami, což se mi zdá ještě napínavější.
14.4.2011 | 8:13    labuť

Mini, co hodně ukrývá a to je umění.
13.4.2011 | 14:43    Milan

V ticho roztichá, nevšední vyjádření, ale skvělé.
13.4.2011 | 10:21    Dota Slunská

Naslouchat až ke slyšení roztichání ticha...to je úžasné. Všímáš si hluboce za hranicí všednosti u věcí každodenních. A já opět žasnu.
12.4.2011 | 23:38    Špáďa

První dvojverš ve mně vyvolává představu boje protiv, druhým se nořím do tiché pokory.
Zatímco Tys toho napsala elegantně 13 slovy mnoho přemnoho, já pomocí 14 v první větě jen téměř plkám a obraz žádný…

Mistře zkratky!,
Vrzni vrátky!
Vítej zpátky!
Jím z pohádky…

=o)
12.4.2011 | 21:59    Indigo

Troufám si říct, že slyšíš...a nejen okamžik, ale i slovo. To se pak čte, jedna báseň.
Pro mě jsi byla vždycky expert na básnický novotvary, mimo jiné.:)