Ty jjo,co na to říct.Tak trochu nečekaně pochváleno ze všech stran.Jsem moc rád,že se mi snad děří přerod ze školáka na učňáka:-)))))

a jo, musím napsat, že i já tady vidím určitěj posun k lepšímu v tom, co jsi sem už vložil...

asi bych chtěla slyšet číst autora toto dílo
nějak nevím jak stím nahlas naložit

Na vstupu do temných zákoutí mysli by měl viset nápis NEKRMIT! Dokud to temné v člověku řve hlady, pak pořád zbývá naděje.

Podařila se, Marcone....

...hodně pěkná!

Tý brďo, Marcone!
Překvapils! Hodně překvapil.
Dobrý.

Děkuju.Dal jsem to do volného,protože jak říkáte....to nevazbí veršem,řádkem,ničím.
Je to zpřeházené,a úmyslně,byť to má vazbit:-))
Proto volný...

K textu žádné výhrady nemám. Spíš se zařazením mezi volné verše mám problém, když temné/jemně a vřeští/v dešti na první i desátý pohled spolu vazbí. Pokud ne rovnou "vázaná poezie!, tak snad "ostatní", i když nejblíž má patrně k miniatuře.

Z roku 1987 je te film. :)
Marcone, musím říct, že se lepšíš. Tahle tvoje se mi asi líbí nejvíc. Tedy z těch, které jsem od tebe četla.

Film je z roku tuším 90.Je o úplně něčem jiném,o proniknutí člověka do těla v miniponorce vpíchuté do žíly.Prostě haluzné sci-fi,ale název mi přišel,jako nevhodnější přirovnání ke stavu mé mysli.
To rozdělění jsem udělal jen,jao pomlku,kvůli přemýšlení o rozoploženíAby to evokovalo beznaděj.
Furt se učím psát a vyvolávat obrazy.

Vnitřní vesmír, to byl nějaký film, ne?
Taky Temná půle od Stephena Kinga, četla jsem na základce, už jsem dost zapomněla, myslím kdosi, komu zůstal zárodek dvojčete v mozku.
Působí to trochu jako sci-fi. A pak zjemňuje, jako pohlazení.
Rýmy se mi líbí.
Ale sjednotila bych nářky se zbytkem, takhle je ta díra vzhledem k rozsahu básně na mne až moc. Nejlépe by vypadaly na jednom řádku s deštěm, když už se ten genitiv vlastnosti, jež osobně nijak moc ráda nemám, vyskytl.