Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Zpověď
Stékám, jak kapka rosy
po Tvé tváři
A každou krůpějí
tetuji své já

Pod kůži rozhodnosti zítřků

V obloučcích úsměvů
Stavím mosty trpělivosti
A z malých dílků puzzlových okamžiků
Peču Ti v srdci

Perníčky z kakaových nocí

V nádechu cukrové panenky
ukrývám ženu
Co večerem i ránem
Na špičkách pocitů baleríny

Strouhá svou duši

A přesto

Miluje

Léta Páně 2011, dne 5.4. věnováno autorem labuť
  
8.2.2012 | 16:50    rezka

kerka s kapkou rosy na hrotu jehly
6.4.2011 | 9:20    labuť

Děkuji všem za návštěvu mého dílka a kometáře k němu, moc mne těší a nad připomínkami se zamyslím. Zatím se tu rozkoukávám a hledám, co tenhle vebík umí a učím se v něm plout, tak mějtě strpení;). Všem přeji hezký den
6.4.2011 | 8:38    Dota Slunská

Tvá je osobitost, to ti nikdo neupře. Stejně jako citlivost a křehkost ve verších. Ráda tě tu vidím.
5.4.2011 | 23:29    Milan

Pečeš nám tu sladkosti, Labuťko.
5.4.2011 | 19:01    terezahol

zaujala mne druhá část, ta od perníčku. Forma, volba verše, vytvoření plynulého rytmu mi vyhovuje. Co mne silně ruší, je začínání veršů velkými písmeny tam, kde to podle mne nedává smysl a ruší kde to naopak ruší přirozený tok slov a obrazů.
Něco mi říká, že je na mne i "přepřívlastkováno" (shodně i neshodně).