|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Po špičkách vášně
Chci uhořet až dotknou se mých vlasů rozkvetlé květy padající z dlaní
Červenou krajkou obtočit vůni jitřních snů až ke stakatu rozpálení skrání
A tonout v plamíncích spletených jazyků v rozechvělých ústech na těle kreslit rtěnkou srdíčka po všech milovaných místech nechat se topit v lávě, co proudí ze Tvé touhy
Trochu se stydím, lásko
rozvaž už mašli, zhasni otevři šampus, jahody se chladí
vklouznu si tiše do rozkoše Tvých přání
Léta Páně 2011, dne 3.5. věnováno autorem
labuť
|
|
|
|
|
|

|
|
co do obsahu, chtělo se mi říct, že poměrně povedená milostná poezie (což je obecně dost těžké, aby verše nesklouzly do patetické klišovitosti, ohraných frází, jež mohou být sice myšlené stokrát opravdově, ale na papíře prostě nikoho, kromě adresáta, příliš neohromí). Zde se atmosféra povedla, ale poslední dvojverší to trochu - dle mého - zabilo, neumím přesně vysvětlit proč, ale působí na mne humorně, ještě do toho "poezie genitivu" (zrovna jsem se o ní před chvílí rozepsala u Tessy, tak jsem teď na podobné věci trochu "vysazená" nebo spíš mám pocit, že na mne všude vyskakují), prostě mi to nepřijde jako úplně plynulé zakončení kruhu, asi jako když na piano máš jemně zahrát poslední akord a místo toho to tam tak trochu praštíš a ještě ani nenecháš doznít a s dupnutím pustíš pedál. Stejně tak mi přijdou zbytečné (nebo spíš lehce nepovedené) rýmy... ta rozvolněná rozházenost obecně je dobrá, ale stejně by se to párování slov podle mne mohlo dít pečlivěji, aby si dvojice navzájem seděly rytmicky, opravdu do sebe zapadaly jako dva kousky puzzle
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Asi jsem starý sentimentální blbec, ale mě se to líbí a ten šampus není klišé, ale fajn pití. Jo a křísněte ho vodkou.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Někdy mívám pocit, že ty ty své básně tak podmanivě špitáš, je v nich hodě „š", což ještě zjemňuje celkovou atmosféru, třebaže ji máš obsahově již hodně hebkou, něžnou až měkkoučkou. Ale taky dobře vím, že v té jemnosti, vláčnosti, ženskosti, a mnohdy smyslnosti, je tvůj osobitý labutí styl. :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Čeho je moc, toho je příliš. Tady se kdosi ke klišé neblíží, tady v nich plave. Sice stylově, ale plave.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
... někdy říkám "kvadratura lásky"... méně bývá více, ale nicméně ;-) srdíčka rtěnkou kreslená bezvýhradně beru ***
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Doremifa napsal:
...tuhle básničku opodstatňuje velká (tsunami) vlna zamilovanosti. Já už raději bezpečně surfuju na klidnějším pozadí a nedokážu se vyhecovat. Ale jen tak z povzdálí mávám... No, tak v tom případě jsem zamilovaná už 22 let
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@Tessa napsal:
Pro mě je ta báseň příliš plná detailů, příliš popisná, nenechává prakticky žádný prostor fantazii...snad - kdyby končila slovy Trochu se stydím, lásko...možná by se tam někam vešla i čtenářova vlastní představa. Takhle - šampaňské, jahody, červená krajka..trochu to klouže směrem (nemám to slovo ráda, ale řeknu ho) ke klišé.... Díky za návštěvu a pocit, jak na Tebe báseň působí.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
@jardaJJ napsal:
neumím se k tomu textu postavit, chtěl sem něco napsat, ale hlava prostě to sotva napadnutý maže a já sem furt na začátku snad jen malou poznámečku, ten první verš by byl asi lepší poslední Díky za uvedení i komentář, Jardo.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...tuhle básničku opodstatňuje velká (tsunami) vlna zamilovanosti. Já už raději bezpečně surfuju na klidnějším pozadí a nedokážu se vyhecovat. Ale jen tak z povzdálí mávám...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pro mě je ta báseň příliš plná detailů, příliš popisná, nenechává prakticky žádný prostor fantazii...snad - kdyby končila slovy Trochu se stydím, lásko...možná by se tam někam vešla i čtenářova vlastní představa. Takhle - šampaňské, jahody, červená krajka..trochu to klouže směrem (nemám to slovo ráda, ale řeknu ho) ke klišé....
|
|
|
|