Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
..* K(5) C(5) A5..
Zvonky už na louce odbíjí klekání

Srdíčka prašníků promluví z nich

že slunce zametá vlasy své do strání

aby pak strbouly vzala noc do dlaní

odměnou za něhu korunek posledních…

°

Zvonkohry na louce cinkají po kraji

Stonky jak provázky pro každý tón

když slunce znavené zívá své hajají

a v cestě červánků chvěním se opájí

Pro rytmus rozkvetl samozvuk idiofon…
Léta Páně 2011, dne 25.5. věnováno autorem šuměnka
  
26.5.2011 | 10:54    Indigo

On idiofon svádí ke kapku jiným náznakům.

Nicméně text vnímám jako výraz nevinnosti, na který si možná dovedu rozpomenout právě pro obsah.
26.5.2011 | 10:06    šuměnka

to slovo "poroučím" tu asi nejvíc říká
I ženy bez nápadu mohou verše psát
a do okolí zdrobnělinku občas vpašovat
pro úsměv bláznovství, pro vetešníka...
25.5.2011 | 22:31    Marcela

Nelze Ti upřít určitou "vypsanost", přesto si myslím, že pro dospělého čtenáře je toto příliš nenápadité a zdrobněliny v textu mě také "neberou".Pro dětského je to zase "zazděné" idiofonem, strbouly a prašníkem...

Ale jak vidno, své čtenáře jsi tu už našla. Já se poroučím.
25.5.2011 | 19:33    JC senior

Každá zvonkohra potěší, na věži, na louce i na LitWebu..
;-)
25.5.2011 | 18:26    Tessa

Příjemná procházka při západu slunce...třebaže jsem v každé sloce rytmicky zakopla (5.řádek nesedí k 2.),ale neva, tráva je hebka a voňavá, skoro by se chtělo upadnout;-)
25.5.2011 | 16:55    Dota Slunská

Je taková křehká a rozhoupaná a květinové motivy to je moje, však nejen proto mi bylo u ní hezky. Celková atmosféra je chytlavá, přímo lapavá, člověk se do ní musí chtě nechtě ponořit. Třebaže ten idiofon tam rytmicky trošku skříp.
25.5.2011 | 16:19    Cinda

Měla být lehounká, milá, jako chmýří a světlo té chvíle a taky taková je. Ač se taky běžně u lidiček, láseček, ahojíků a jiných zvrhlostí naježím, zde mi zdrobněliny nevadí, protože zapadají do toho, cos chtěla sdělit, nejsou tam násilně přeslazené. Pěkná citlivá náladovka.
25.5.2011 | 15:33    šuměnka

pak ocením nástin, protože má-li čtenář alespoň trochu pochopit souvislost, je to pro něj snažší takhle - kolikrát jsem psala složitější báseň, ale odezvy čtenářů jsou posléze rozpačité - lidi všeobecně upřednostňují snadnou cestu a neradi namáhají mozek - neříkám, že je to správné, já dělám opak, ale tohle je jedna z těch poetických hračičkových říkanek, co svou něhou osloví i děti a tak to bylo brané...
/ těším se ovšem na alternativu /
25.5.2011 | 15:27    Marek

Vlastně máš pravdu - asi právě tím, jak se to sešlo, tak to na mě tal působilo, první dojem... Možná by pak nebylo od věci popřemýšlet o jiných slovech, metaforách...
25.5.2011 | 15:17    šuměnka

Ono je to těžký - zvonek je dané slovo květeny - a má-li zvon kostela srdce - má logicky zvonek srdíčko - to je prostě dané a není hnutí / já na zdrobnělinky normálně také nejsem / - stejně tak, normální, velké zvonkohry jsou na provázcích, takže tady je to také bez debaty a korunka - zvonky prostě mají korunky, jako fromu květenství - ačkoli je správně koruna - tak oproti lilii je to dle mého korunka - tak sorry - tak nějak se to sešlo
25.5.2011 | 14:48    Marek

Je tu na mě hodně zdrobnělin: "korunek", "provázky", "srdíčka", zvonky"...

"Každý tón" mi neladí s "idiofon"...

Ale atmosféra parádní, vidím západ slunce, slyším zvony odbíjet chmýří pampelišek a ve stínech aleje povadlou korunu čekající na ranní polibek...