Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
..v modusu..
V z n á š e l a jsem se
skoro nahá
v lydickém modusu
hudební exprese
od ef, gé, á až na há

a kráčela po linkách z bambusu
za uchem kopretiny
na sobě utržený džíny
a v pravé ruce notu z růženínu

On byl už za mnou v poklusu;

• otočil klíčem
• oblík´ si želvovinu
• dal chuť si na pusu
• a cé, dé, é dal do tlumiče

tím dosáh´ k mému klínu

Otevřel oči • A já jen skousla ret

Pak sluncem pootočil • tak pohnul antisvět

Uvolnil napětí • A já se rozezněla

Horký vosk zpečetil• abych mu nezmizela…

Roztříštil teorii vesmíru
Já smyčcem zastrunila

A když mě rozbalil jak svitky vzácných papyrů
tak symfonie bouří písečných jen obraz dotvořila…

…už znal, co bude dál!

že usměju se pro to, aby oheň vykřesal
že z vody zhmotním svět pro naše další kratochvíle
že plamen v dlaních bránu k hudbě stvoří

A když se zatvářil jak drze, tak i rozpustile

…tak stejně jako já už v těle vlál.

A cítil, že i hoří…
Léta Páně 2011, dne 27.5. věnováno autorem šuměnka
  
31.5.2011 | 11:29    JC senior

ta báseň nedovolí v nudě zívat
spíš ptát se vlastní na modus,
byť dáno mi "h" nevyzpívat
přec z všednosti zbývá exodus
27.5.2011 | 19:09    j@newe

krásné... cetla jsem vickrat
27.5.2011 | 18:40    Doremifa

...tak tahle je lahůdková!
27.5.2011 | 18:11    Špáďa

Pocity z této krásné básně už jsem vypsal kdysi na http://liter.cz/Basne/319215-koment.aspx ( =o) );
teď se zeptám určitě i za jiné: Co ta zvláštní interpunkce ( • )? Ty první čtyři puntíkobodky jistě mají funkci odrážek (nejvíce se používají v odborných textech), ty další bych Ti však doporučil zaměnit za pomlčky ( — )…
Nebo máš za cíl jejich usilovným a častým používáním je časem vkodifikovat i do Pravidel českého pravopisu?
Používaly by se pak v krásné literatuře jako tzv. šuměnčiny (erotické) kuličky neboli šeky.
:) ;-) :)
27.5.2011 | 16:21    rezka

čtu a jakobych slyšela Lucku zpívat
akáty šumí, když padá déšť..
venku prší a i tvuj nick taky šumí
mám ráda tu skoroletní dobu májových deštíků..
horkej čaj, oheň v krbu básně klid,
jen déšť prstíčkama po lidech a domech se prochází :-)
27.5.2011 | 14:07    Marek

Krásně erotikou nabitá,
plášť svléká z nábojnice,
co mlčí, zarytá
tam někde u osrdí.

Pronikne do dechu, který se krátí sice,
však klidně, bez spěchu
svou pečeť krví stvrdí