Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Její demise
Řeknu vám kousek smutného příběhu
o tváři tak bledé, že zanikla ve sněhu
A jak stopy smogu, kruhy pod očima

Na hromadě netknutého jídla,
nechala ležet svoje křídla
Zůstat andělem byla by dřina

I když se nehýbe, mizí v dáli,
bojí se, že se zase spálí
Proto je raději chladná a kamenná

Život pokračuje beze změny,
vyčerpaná padá k zemi
A ví moc dobře, co to znamená

Nepřizná to, a tak křičí
"Já vás mám všechny v piči!"
O pomoci slyšet nechce

Touží mít ty iluze z minulých let,
mohla by je vybojovat zpět
Ale vzdává se příliš lehce...
Léta Páně 2011, dne 3.6. věnováno autorem Mareritt
  
4.6.2011 | 12:10    ospre

Důvěrně znám pocit, o kterém píšeš. Ono to jednou přejde. Protože musí... Jinak, básnička líbila. ;-)
4.6.2011 | 12:00    Mareritt

@bludicka Marta napsal:

možno mi niekto naloží po prstoch, ale mám pocit, že keby si písala voľným veršom, bolo by to lepšie..nechať zo seba plynuť text, potom poriadne zoškrtať a potom ochutnáme..neskúsiš to?

pretože máš určite čo povedať a rým ťa, poviem to asi hlúpo, no asi ťa obmedzuje, zväzuje..či tak akosi


já píšu volným veršem skoro pořád! :D ;) ...
4.6.2011 | 11:33    marta

možno mi niekto naloží po prstoch, ale mám pocit, že keby si písala voľným veršom, bolo by to lepšie..nechať zo seba plynuť text, potom poriadne zoškrtať a potom ochutnáme..neskúsiš to?

pretože máš určite čo povedať a rým ťa, poviem to asi hlúpo, no asi ťa obmedzuje, zväzuje..či tak akosi
:)
4.6.2011 | 9:25    Mareritt

@newivo napsal:

Tak tohle je skoro na antidepresiva. Jak psáno, komu není rady, tomu není pomoci a je odsouzen vše prožít v nových obměnách.
Po formální stránce dílo občas pokulhává rytmicky.


je, ale...antidepresiva jsou jedny z mála návykových látek, na kterých jsem si nikdy neujížděla...i když mám u sebe jak lexaurin tak neurol x) ...

@j@newe napsal:

jednou jsme nahore a jednou dole... ver mi... dilo je dobre napsane, na me tvoje radky pusobi, jsou prozite


věřím, už se to trochu otáčí :)

@Eva napsal:

emotivně chytne, ale drhne rytmus... možná by tomu více slušel hooodně volný verš, protože snaha o básnickou formu to spíše sráží a nablbuje


no jo, jednou si to nastuduju a rytmus třeba vychytám :)
3.6.2011 | 21:54    j@newe

jednou jsme nahore a jednou dole... ver mi... dilo je dobre napsane, na me tvoje radky pusobi, jsou prozite
3.6.2011 | 20:35    newivo

Tak tohle je skoro na antidepresiva. Jak psáno, komu není rady, tomu není pomoci a je odsouzen vše prožít v nových obměnách.
Po formální stránce dílo občas pokulhává rytmicky.