Hrozná mrcha, povídáš? Až taková, že loupíš nesmělým mužům polibky se rtů? To jsme se teda s tou emancipací dostali pěkně daleko! Neboj, nehodlám Tě dál psychologicky rozebírat jako kdysi populární strýc Artuš, ani si nemyslím, že bys Ty snad fungovala jako teta Sally nebo snad seznamovací kancelář! Jen jsem Tě tak trochu škádlil, no...Jinak právě včera jsem jel v trolejbusu s docela pěknou holkou, která mi Tě tváří připomínala. Takže jsem přemýšlel, jak dalece to s tou podobou bude...*)

Nojo, jenže tadyk nejni ani psychologická poradna a myslim, že ani na seznamku to tady nevypadá, no.
Rty k políbení nenastavuju, když, tak si sama rovnou beru.Jsem hrozná mrcha a psát budu už jen k dílu. Je tady literární server, ne?

Jsem rád, že nejsi netýkavka! Ostatně každý rozbor osobnosti na dálku může být mylný, protože člověk nemá dost objektivních faktů a hlavně nemůže vnímat řeč těla...Člověk může něco předstírat, třeba proto, že se snaží být jiný než je, s čímž není právě spokojen, a tajně doufá, že se zebe takhle vychová někoho lepšího, člověka svých snů...
I já začínám jaksi měnit svůj názor pokud jde o Tebe. Třeba po přečtení Tvé básně Housličky a svízel. Volný verš sice sám nepoužívám a ani moc nevyhledávám, ale chápu, že někoho vázaný verš příliš svazuje, když chce vyjádřit, co cítí a není zrovna pouťový veršotepec, co to pálí od boku...
Chápu, že když je člověk vychován v určitém tvrdším stylu, chová se tak i navenek, jenže má-li něžnou duši, časem si dovolí, za určitých okolností, jít i proti svým obvyklým návykům...Bylo by zajímavé zažít i Tvé další zde naznačované proměny! Něžná dívka nastavující své rty k políbení, zlobivý diblík či romantický rytíř v oslnivé zbroji sledující západ slunce kdesi v Prachovských skalách...Hmm, dal bych si říci...*)

Nezáleží na tom, jak zpíváš, ale zda-li to jde od srdce! Nikdo není hned profík, ale praktický trénink dělá divy. Stačí jen chtít...;o)))

Připadám si jak počasí,
nálady svoje rychle střídám,
někdy se krásně vyčasí,
jindy jen samé stíny vídám.

Život je prostě takový,
nejen do Říma cesty vedou,
jsem jako deštík májový,
někdy vidím jen barvu šedou...

A jindy pravou nohou vstanu,
svět v pestrých barvách vidím zas,
a usmívat se nepřestanu
i kdybych zaslech Smrtky hlas!:??

Ano, možná že jsem někdy nelítostná, někdy i dívka, ale někdy i ďiblík a jindy zrovna romantický rytíř v zbroji. Arzenál možností mám vcelku vyvinutý, což je zas jindy třeba i proti mému gustu.
Zas si můžeš být jistý, že řeknu, jak dozajista vnímám.

Ne, necítím se Tvým rozborem osobnosti tknuta. :)Bez obav.

Aha! Takže tady jde avízo v onou případech! To jinde je to odlišené! Třeba i s možností reagovat jen soukromě, stačí příslušné zaškrtnout okénko vedle komentáře...Člověk se pořád učí a čím víc toho pozná, tím víc mudruje o odlišnostech a pochybuje o svém logickém závěru i když je nakonec správný. Díky za informaci, přišel jsem na to nakonec i sám prostým pokusem.Jinak doufám, že jsem se Tě svými předchozími úvahami o Tobě nějak nedotkl. I já jsem občas jak slon v porcelánu! Hezký den! M.*)

Co si počít s plnou schránkou - vymazat, jináč nejde, alespoň pokud vím.
Můžeš citovat, nebo kliknout na nick, v obojím případě dostane nick avízo, do Tvé schránky nejde.

Asi jsem se nepřesně vyjádřil!;o( Myslel jsem jen, že! každá krajnost je škodlivá", ať je původní záměr sebelepší! /To v " " prý prohlásil Lenin, snad když si uvědomil důsledky realizace svých ideí v Rusku chátrou nebo si vzpomněl na francouzkou revoluci a v co se posléze zvrhla.../
Překvapit Tě? To bych se asi potřeboval v Tobě trochu víc vyznat! Někdy mi připadáš jako" La belle dame sans mercy", ale pak nahlédnu na některá dílka a zjišťuji, že možná nejsi tak docela bez srdce, jen prostě jsi jiná, tvrdší, ať už díky výchově nebo z osobních důvodů...Jo, teď bych ale potřeboval drobnou radu:Když mi to hlásí, že mám plnou schránku a nemohu přijímat zprávy, tak to mám umazávat ta avíza o reakcích na má dílka? A když tady kliknu třeba na Tvé jméno, tak tohle jde do avíz a jinak ne?X(

I já jsem z minulého století!;o( Karla Gotta mám rád, umí a navíc je to krajan! Znám hodně jeho písniček a někdy si je i zpívám...Ostatně hodně mých sladkých dílek je inspirováno právě písněmi, co zrovna slyším či tím, co čtu. A já čtu všechno, od románů, přes knihu Jak napsat best seller až po knihy o léčitelství či mezilidských vztazích nebo třeba milostnou katalánskou poezii ze 13. století...A divila by ses, co všechno člověka napadne! Zatím to mám na různých papírcích a jen zlomek z toho někdy předhodím čtenářským lvům z literárních portálů.Je to pro mne jen taková hra, stejně jako luštění sudoku, křížovek, rébusů či třeba šachových úloh...*)

Já Ti nevim přesně, co na to říct. Asi, že mravní čistota nepochází ze slov ani z fanatismu.
Nechápu to jako parodii, ale míjí, míjí...
No, překvap mě, jestli se Ti bude někdy chtít.

Píšu i jinou, ale asi by mne pak ukamenovaly romantické fanynky či fanatické ochránkyně mravní čistoty, takže některé věci znají jen zasvěcení! Pokud narážíš na užití smajlíků ve dvou mých dílcích, byl to prostě jen takový pokus to trochu oživit neortodoxním způsobem! Ony jsou některé ty animované smajlíky tak pěkně udělané, že to k tomu přímo svádí! I když jsem původně netušil, že tady je lze implantovat i do publikovaného textu! Well, třeba pro změnu někdy dám i něco drsnějšího! Tohle je jen malý únik z drsné reality, snad i tak trochu parodie. Prostě si dokszuji, že když chci, svedu cokoli zveršovat...~!

Moc krásný. Přesně si vzpomínám na chvíli, kdy jsem takhle touživě chtěla zpívat. Jenže tak hezky jsem to neuměla. Díky za nápovědu pro příště:+ .

Dovedu si to představit jako písňový text, jako část romantického duetu, přičemž jeho mužskou polovicí (tím, jenž je vyzýván ke zpěvu) by byl Karel Gott... ale jako poezie mi to přijde příliš přeslazené a některé obraty jako z počátku minulého století...ale jak říká jarda, tví čtenáři zde nepochybně jsou...