|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
čo počuješ sú moje kroky
prelievajúce sa na hladine tŕpnutie hrdiel pred škovránčením
zima zima teplo
už nepomáha dážď úškľabok piesne vytrhnutý z fantázie si ľahostajné ja šepká s hodinami zamknuté zdnuka
vedľa seba a neboli sebou ani v prímerí odkedy pije suché víno nechutí jej hľadieť mužom do očí
spravme to kričala otvorme ďalšiu mať tak tvoj život som jej závidela nech nám stŕpnu sánky do boľava a škvrnám na obruse zahorknuto poriadny balvan som si na krk zavesila sklamanie sa natlačilo do trhlín nadivoko podkuté iróniou seba zničujúco
nedávno som sa naučila napiť priamo z tvojej dlane prekonať vzdialenosť medzi mnou a mnou neodťahuj ruku
Léta Páně 2011, dne 1.7. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|

|
|
ďakujem, Cinda .."emoce, zkušenosti, tápání i rozhodnutí a životní postoje"..
ani som si neuvedomila, čo všetko v tom texte je :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tohle je asi přesně ta poloha tzv "ženský poezie", kterou ráda čtu. A čtu takové věci ráda proto, že jsou v nich emoce, zkušenosti, tápání i rozhodnutí a životní postoje - a to všechno provedený tak lehce a přirozeně a bez vykalkulovanosti, že si čtenář řekne: "Sakra, vždyť tohle všechno já vím, tak proč jsem to dodnes neuměla takhle formulovat." :-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
potešil tvoj komentár, Indigo
možno to skúsim..nikdy nevieš, či to príde
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
ďakujem, JC zrejme máš pravdu..no možno by sme to nejako odrecitovali..pomohli si napríklad hudobným podmazom..alebo tak
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jo, tak tohle můžu. Na můj vkus jsou sice některý momenty příliš natažený, ani ne tak na skřipec jako slovně. Ale jestli má někdo v budoucnosti být schopen propojit křehkost se syrovostí, aby vyznělo, budeš to Ty.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tex ano! Daleko působivější je při četbě, v recitačním čtení by zanikla důmyslná grafika a obávám se, že by se i posluchači ztráceli v souvislostech. Ale my slyšíme očima i ty vlnovky a pomlčky...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
rozumiem, JJ tentokrát som to chcela aj tak trochu vizuálne..či čo
/ozaj, tú hru "zima, zima, teplo, teplo..." poznáš?/
ďakujem za odozvu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
potešil ma tvoj komentár
JJ poznamenal "bludička odvážnejší" netušil..
vcelku si pochopila prekvapivú konfrontáciu životov môjho a jej /alebo môjho a môjho?/ preto tá roztrieštená forma v strede textu
som rada, že tie pomlky a ticho ti nevadili boli tam potrebné pre mňa
ďakujem za odozvu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
takový útžek, spousta obrazů, které přitom jsou jen střípkem, ale i tak se mísí, dělí na střepy a když se jimi člověk probere, tak jdou dohromady. Možná až na pár zatoulaných kousků.
Verše, které staví na jednoduchých slovech, nepříliš zametaforovaných obrazech, ale přesto působí složitě a o každé jasné věci nutí přemýšlet dvakrát a pak teprve hledat její místo.
Tento styl čtení mi tak nějak připomíná Indigo.
Myslím,že obsah jsem pochopila. Takové to podrážení noh sama sobě, aby se podtrhlo, že vše je fakt blbě. Dojití k pochopení a nadhledu tehdy, když je to už na nic. Marnost, na kterou s nostalgií vzpomínáme.
Forma? Přemýšlela jsem, zda mi vadí interpunkce, kurzívy, přímé řeči, pomlky a ticho, a došla k tomu, že nevadí.
|
|
|
|