Souhlas, Olunkas, vidím, že o psech něco víš. Jasně, o fence ČSV jsem taky uvažoval. Jenže. ČSV jsou pořád tak trochu loterií. Kříženci vlka s německým ovčákem. A jsou to často plašani. Tak nevím. Záleží na šťastné ruce při výběru štěněte. Prostě nemám odvahu, nechci riskovat. :)

já bych radila československýho vlčáka, je to ze tří čtvrtin vlk, věrnej ti bude až za hrob, uznává celej život jenom jednoho pána, a když ho rozmazlíš, bude ostrj jenom na ty za plotem, a nudit se určitě nebudeš, mám svý zkušenosti, navíc nestoná, je to nová rasa, není zdegenerovaný, jako vlk, vylíže se ze všeho sám, a když na něj budeš hodnej, bude s tebou spát na kanapi
chovatel říkál, když byl štěně:"když mu teď nenecháš ublížit, nenechá on tobě" a je to pravda, už tři roky nezamykáme, taky jsme ztratili všechny klíče od baráku kromě jenoho, a ztratili jsme i bezpečnostní kartu od těch klíčů a už nikdy nám nikdo nic neukradl, lidi za plotem nevěděj, že není zlej, štěká fest, a že má nejradši, když ho v posteli krmím lentilkama, náš padesátikilovej vlk

Dík, Evo. Jasně, půjdu. Jak říkáš, inteligentní, dobře zvladatelný, chci pro změnu fenku. Holka mě bude mít ráda, na paničku bude vrčet. :)

Jo jo, napsal bych název té stanice, ale mohlo by to být považováno za skrytou reklamu. Už jsem s paní mluvil půl hodiny po telefonu. :) Teď štěňátka nemá, já stejně pořád dělám, ale na jaře? Snad to vyjde.

Evo, dík. Možná máš pravdu, jenže já ho z tý plochy nemůžu dostat. Zabil jsem ho už jednou... Táta mi umřel před šesti lety. Pořád mám jeho číslo v mobilu. Nedokážu ho vymazat. Tohle je něco podobnýho.
Kolii jsi mi ještě nedoporučovala. :) Já nevím, určitě je to fajn pejsek, jenže mě berou spíš "vlkovitá" plemena. Husky, malamut, samojed, ČSV, lajka, teď nově jsem narazil na švýcarského bílého ovčáka, což je zatím favorit. A představ si, jedna z nejlepších chovných stanic v Čechách má svou pobočku pár kilometrů od mé chaty v Bílých Karpatech. No není to znamení? :D

Já chci parťáka, který by sednul k mé mentalitě a temperamentu. :)

Vorono, děkuju. Za zastavení i za podporu. Já jsem si neuměl představit, že i když mám vlastní pozemek...

Soňo, dík za účast. Já jsem něco podobného, i když v menším rozsahu zažil s pejskem taky. V sedmi letech dostal potravní alergii, ani nevím, na co. Přicházel o srst. Konce uší měl holé, jako potkan. Klouby na nohou, holé. Celkově mu srts velmi řídla. A furt se drbal, chudák. Svědilo ho to. A smrděl, jakoby hnil. Začínali jsme ho oplakávat. Vyléčili mi ho, musel ale do smrti žrát jen jehněčí s rýží. Granule, samozřejmě. :D
Pak už se mu to nikdy neopakovalo. Dostal taky panus levého oka. Cyklosporin mu kupodivu nezabíral. Tak jsme ho léčili svépomocně, protože veterináři nevěděli, co s ním. Prostě jsme použili to, co zabíralo. Dexametazon. Normálně se nemá používat dýl, než čtrnáct dní. My jsme mu kapali do oka jednu kapku denně po dobu skoro pěti let! A dobrý. Oko v pořádku. Jak to ale člověk na dva- tři dny vysadil, bylo zle. Člověk těm veterinářům nesmí všechno žrát. Jde jim hlavně o love. To už teď bolestně vím.

Sendy, dík za zastavení. Nedrásám se. Já se potřebuju vykecat. Tu bolest dostat ze sebe... já neumím trpět mlčky, to bych se asi zbláznil. A kromě literárních serverů nemám komu se vykecat. Kolegové v práci ani nevědí, že už nemám psa. Nevědí o mně nic. Je to tak lepší.

Já to asi chápu. To vyznání smutku. Mám dva psy. Jeden z nich nedávno onemocněl hypersensitivní dermatitidou..Jeho kůže byla děsivá. Myslela jsem si, že s dítětem na mateřské, budu mít jasně dané, kdo má přednost. Dnes vím, že to takhle postavit neumím. Stálo mě to strašně peněz, půjčila jsem si od mamky. Nevykašlala bych se na něj. Začíná se uzdravovat. Chápu Ospreho básničku i Sendy štěně...

Nedrásáš se tímhle? Já toho našeho pohřbila, ve čtvrtek to bude 14 dní. Po večerech bulím do polštáře. V době vycházek nemám stání. Ale nejsem schopná o tom psát ani mluvit. Ale jestli ti to pomáhá, tak sláva. Mně asi pomůže štěně.

Dík, JC seniore. Přesně tak. Na podobě lásky nezáleží. Jenže pes je pro lásku tak čistý tvor, až je to hrozné, neuvěřitelné.

Indigo, dík. Nevalné dílo s velkou myšlenkou? To zní docela lichotivě. :)

Ta báseň od JC seniora, dobrá.

Chápu uvedený text jako vyznání smutku, vyznání, které nehledí na formu a nepotřebuje poetické metafory.
Láska je to, co dokáže překlenout i propast odchodu z viditelna.
Ingrid zde citovala moji báseň, ano tak byla myšlena. A nemusí jít důsledně jen o vztah k blízkému člověku.

Se neurážej, Tesso. Za tu druhou část komentu dík.

Flagelantské, Evo? Proč? To se mám štítit psa, který se mnou žil dvanáct let, prochodil se mnou všechny možné hory a kterého život skončil z mé vůle? To mám zformátovat disk s jeho fotkama a videi? A že jich je...

Už jako dítě jsem měla psa.Teď mám dva.To cos napsal chápu a cítím s Tebou.

Výše uvedený text nemá sice valnou literární hodnotu, ale závěrečná myšlenka je velká. Automaticky mi asociovalo báseň od JC seniora -Setkání.Závěr má prakticky totožný význam.

Setkání

tenkrát setkal jsem se s katem
a nahlédl mu pod kapuci
sekyru jak brousil chvatem
před staroměstskou exekucí

řek jsem: až mi setneš hlavu
snad zachvěje se dav i věž
při pohledu na popravu,
však lásku, tu mi nesetneš