no, pěkně ses "vodkopala", chcíplá ozvěno a sani se ztracenou hlavou :D
myslím, že bys tím mohla směle konkurovat Osvaldce a napsat něco hořce sarkastickýho pro Bílou, přesně takovej styl mi to připomnělo (btw, mám její texty moc ráda...)

Aby jich nebylo víc/:-)....ale to je téma na epos, ne na malou básničku...

Zde sice žena toliko 3x jinak, ale dalších podob i nálad bude ještě nejmíň 97.

třeba se někde vyskytujou aj usedlejší vrány - když už někde lítaj pečení holubi do huby.. ;-)

Díky všem, že jste v tak hojném počtu ztratili slovo o básničce krapet zatuchlé a nevětrané...Vezmu to popořádku:

Hanele...stížnost ani ne, spíš takový malý náku do "já", maskovaný do slov, co slina na mozek přinesla:D

Ivo...jestli umím onačejší věci, nevím. A protože mi to teď moc nepíše, větrám šuplíky.Kromě bezpracnosti to má ještě jednu výhodu - zjišťuju, že dneska jsem už malinko jinde (ne výš, ale jinde). Je to taková časově odložená reflexe...

Jo, Vorono, prvotiny jsou kapitola sama pro sebe. Ale když nic, člověk se aspoň zasměje nad dávnými "díly"...

Máš postřeh, Jani, poslední dva řádky jsoue úmyslným úletem. Mám-li pocit, že jsem se moc odkopala, odvádím pozornost- jako ta ptačí samička se "zlomeným" křídlem;-)

Marti, nevím, kolik z nás se v tom textu našlo, ale dost možná, že nejsem sama, kdo stesk "léčí" nevrlostí, zlobu mlčením a radost zvládá jedině bezhlavá...

A ještě hanele...bramborám se skutečně říkalo koroptve střílené motykou, ale střelit motykou vránu to už chce kumšt:D, proto je i odměna za nalezení hlavy tak výjimečná...

a nebylo nějaký takový rčení: k obědu budou koroptve střílené motykou? (=brambory?)

celkom príjemný ženský textík..veľa z nás sa v ňom našlo
/ s posledným veršom sa tiež pasujem ešte..s motykou..veru/

Mě se to líbilo moc - ale vlůbec mi nesedl ten poslední verš - vůbec... jako nevim proč - ale úplně mi rozhodil předešlou vlnku emocí - ale třeba to tak mělo bejt :-)

Když ze šuplíku, tak ze šuplíku. Určitě dokážeš onačejší díla.

je to taková vesele podaná smutnůstka.. nebo taky trošičku stížnost
některý spojení jsou moc fajn, celek je hravý :)

Rovinu beru, Mirko,...a zapomínání nepodstatného je běžná obranná reakce mozku, mívám to taky...dík, žes přelouskala i se zataženou brzdou

Napíšu NA_ROVINU:
Když jsem si přečetla první dva řádky...............nechtěla jsem jít dál

To ostatní jsem sic přece přčetla...ale hned zapomněla...a zbylo mi uvnitř jen:
Když se mi stýská, jsem nebezpečná nevrlá saň, jíž chybí drak

" Když se mi stýská

víc ne, já si jen krapet zauzloval jazyk na - do vesmírného když nekonečna, jinak ale v poho

Drhne tam toho víc, asi...holt opus šuplikosus, ten nevylepším, i kdybych chtěla

takové milé povídání, v kterém mne zaujaly některé obraty a obrazy (akorát by mi tu při čtení nemusel nějaký blbec pod oknem naprosto mimo rytmus bubnovat), jsou tam trefné věci, rozesmátá zlost, zkyslá mléčná dráha.
U té první sloky mi tedy drhne slovosled posledních tří veršů