Když já furt tíhnu k takovýmhle nezávislým pohledům.Je to volný,ale u mě to boduje.

Tu už jsem taky četl. Závěr dobře vygradovaný. Utržený poslední řádek zamýšleně ční. To je asi ale ovšem asi všechno. Nudlovitost moc nemusím, zvlášť takhle samoúčelnou...

Tak zírám....OLUNKAS, tohle je další tvář Tvojí tvorby...déle jsem spíš pečovala o vnoučka, než četla díla....no a ta kritika od EVY mi připomněla takovou říkanku: "Manželka v plynové masce, to je něco strašnýho, ale konec konců - zase něco novýho."

Neznáš? No a její manžel jí na otázku, koukni se - co je na mně novýho? odvětil po krátkém pohledu od obrazovky: "Vytrhala sis obočí."

tu neznám..

na první mi napadl vtip jak se 3 ženy domlouvají o latexu
pro zpestření milostného života
jedna je milenka a popisuje kamarádkám nebývalou vášeň milence po spatření jí v latexu..
druhá je před svatbou a vášeň budoucího ji přejvapila..
třetí je několik let vdaná a muž jí po spatření v latexu řekne:
až pujdeš kolem lednice batmene přines pivo..

Dobrý... i když domina není mým šálkem čaje. :D

Ráda se seznamuji s tvými verši, je v ní odpich a odhodlanost.

díky moc, sama nevím, kde se to bere, ta chuť jednou za kvartál si napsat básničku, čas od času prostě chci něco říct, ale pak strašně dlouho hledám slova, ta správná

No safra, Olun, to vůbec není špatný. Mně se na Epice od tebe moc líbila jedna - "nechci bejt ta hodná holka...", ta mě dostala, tu sem někdy dej. Od tý doby vím, že i fejetonistka Jaruna umí básničky.

Náhodou, tahle Olunkas se mi líbí taky. A ta dřina za tím není vidět. ;-) Má to rytmus, má to spád, má to linku.

Taky koukám jako blázen, ale jasně že se nevylučuje, jen mě to nenapadlo.
A nepřipadá mi to zas tak špatný, ten rytmus a významový členění, druh určitýho tlaku na čtenáře...
A nemůžu se zbavit toho pocitu, že mi určitýma momentama evokuje balady od Erbena (např. pojď drahý vezmu Tě na cestu, asi to dělá i ten rytmus a zvučná melodie).
Závěr je pak v poměru k mým vjemům podstatně slabší než to nad.

krvavé polibky
a rány bičem
nemůžu
a nechci
neslevím
v ničem

tahle část má pro mě asi skutečnou tvář ,až na tu krev (i když samozřejmě k obsahu), nemůžu si pomoct, ta mi tam vadí.

Tak asi.:)

Jack London měl denní normu 2.000 slov a dodržoval ji. Z toho by mě šlehlo. Když něco vysmolím, druhý den se mi nejdřív nelíbí jedna věta, pak odstavec a nakonec to letí všechno...

Jako fejetonista se mi líbíš víc, ale otočka k poezii není špatná

díky, co kritik, to jiný pohled na věcoo/
však je to tu od toho

když já jsem na psaní hrozně líná, to je celej fíhl mýho stylu, že jedna věta a je v ní celej život, to je ta moje lenost, já se prostě snažím bejt co nejstručnější, protože chci bejt autor, ale jsem líná psát
ale Honza Nedvěd prej píše každej den jeden text, z toho mě fakt jímá hrůza