Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Radši to řeknu těm kamenným
A zas to známé Něco se děje?
co odráží se na chodníku
/ne, dnes se mi chce jenom mlčet/
do zaprášených špiček bot
od staré Prahy
ospalých nádraží, kam chci zpátky
aspoň na teď
a sem tam hm
když schovávám si dlaně v pažích
s ohranou ochotou
vypravěče

radši to řeknu těm kamenným
a rozdroleným fasádám
z kterých se snažím stavět stěny
co chytí stíny
(otazníků)


že přestává mi chutnat
mé unavené živobytí
do něhož srpen popadal
a stále míň mne deptá
ta divná představa
že jednou možná zapomene
(hloupě se zeptat)
Léta Páně 2011, dne 4.8. věnováno autorem terezahol
  
4.8.2011 | 17:20    newivo

Kamenní si přeberou to podstatné, co já nacházím zejména v prvních dvou slokách.
4.8.2011 | 10:38    j@newe

mne se ten zaver zda skvely... cele je to takove uzasne pocitove... neni to o primo o depresi nebo zklamani, spis o nechuti ke sverovani se... mam pocit, ze tomu rozumim, snad me neklame
4.8.2011 | 0:39    Indigo

A jako by mne ta poslední strofa odváděla od zážitku, taková nedohňácaná, bůhvíčím...i když chápu, že některý věci jen těm kamenným a možná právě proto.Asi ta závorka?Nebo styslisticky, možná obojí...
Jináč bych četla i dál...