chjo co s tím
metu rmutem strašně smuten chjo

Horoskopem jsem rak, takže mně nedělá problém jít pozpátku, i když nevím kam...:|

Bylo mi jasné, že nemohu vložit po úžasně poetickém Dajakbolovu Městu dajakú slátaninu a že jardaJJ si oprávněně bude myslet své.
Cindo, dík, žes pustila, admin-stvořitel jistě ocenil.

Doremifo, mám obavu, čím že to mřeš, když slova jsem tentokráte vypustil smutná… Smích to být tudíž nemůže a rmut to není…, že by hrůza?

Terezo, ano i já se občas cítím smutně, tentokrát to opravdu byly obavy blížícího se možného citového osamění po nocích prochatovaných na literárních serverech. Báseň vznikla ve dni, kdy jsem se chystal ten večer navštívit autorské čtení v divadle Kámen v Karlíně, proto ta kapitálka.

Indigo, v této vázané formě se těžko zadaří, aby něco někoho nerušilo…

A všem díky za rozbory…

Špáďa

Přirovnám ji k času, je vystavěný z dětských kostek, by závěr korunoval vyzrálostí a mé osobě zavoněl filozofickým podtextem.
A jestliže někdo někdy hovoří o úspornosti, domnívám se, že zde je ta chvíle rozhodně na místě.
Malá poznámka: v posledním řádku, to sloveso - z košíku pro obsah na míru - přepadává.

mohlo by to být estonsky
otevřela jsem jako první s tím, že ode dneška budu jakože fakt zlá.
Zde ale můžu tak zhodnotit, kolik z použitých slov fakt něco znamená, co by na zbytek řekl Morgensen, možná, jaké sdělení autor chtěl říct.
Pokud bych se měla pokusit o výklad významu, působí to na mne jako zpověď osamělého člověka, jež řeší otázku intimity přes net a asi úspěšně, bo je smeten. Co znamená ten kámen, je otázkou.

...mru tu, nikoliv rmutem :)

Napřed jsem jí chtěla nechat zlomyslně na ráno ke schválení Jardovi, co bych pro něj neudělala, abych mu ten den příjemně zahájila, bobánkovi našemu, že jo :-P
Ale pak jsem jí pustila na sklo ještě při noční, meten(a) netem.
Ten začátek mi asocioval jednu oblíbenou Nohavicovu : "Na chatu ČT chatují si s mačetami četné čety..."