Už nesmím poslouchat
písničky o lásce
a pouštět si je k tělu blíž
Smutek se posadil
za volant myšlení
Já už jen do prázdna dělám kříž

Chvíli jsi naslouchal
nakročen do dveří
Nebo to bylo z dveří ven?
Nikdy jsi neřekl
víc než se sluší říct
Čím vlastně býváš okouzlen…

Jenže noc nejtmavší
i já už dobře znám
Má totiž oči kočičí
Zaloví do duší
- myšiček schovaných -
a občas slastí zakřičí

Stačí jí náznaky
Slovíčko vyznání
anebo jméno zněžnělé
Tím drápkem do duše
bolavě zaťatým
dlouho pak bloudí po těle