|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Z podzimních krás
Je mi blíž, jak si se vším hraje,
tu přidá červeň, tam zas přižlutí
barvy mu sedí, jsou mu po chuti,
snílkem je se ctí samuraje
Jeho choť zná jen černobílou,
on v barvách žije, barvy vytváří,
po slzách kouzlí úsměv na tváři
Charybdou hnán a lákán Skyllou
Slunce, stín – dál si s větrem vlaje
drží ho, pustí, havran zakráká,
šibalsky mrkne, je to na draka
zná svou zem, prošel různé kraje
Setkám se brzy s tímto mimem,
opadá z větví, kaštan přikreslí
pro děti, co jdou právě do jeslí,
vyrazí s láskou
za podzimem
Léta Páně 2013, dne 7.10. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Doto - není důležité recitovat nahlas, důležité je hudbu cítit a slyšet, vnímat ji...
Krásné sny :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kdybych uměla recitovat, tak si tvé básně vychutnám naplno nahlas, protože zvuk jim sluší.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Létají pak nad oblaky,
dívají se na tramvaje,
na auta a také vlaky
i na dámu s hranostajem...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesso, Mirko, Jiří, Vlaďko: Díky moc Vám všem, také mám podzim rád, tedy krom zasmušeného listopadu, který - a doufám, že pozdějc snad, převezme po říjnu jeho vládu...
Mějte se krásně :-))
Dobrou noc :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyhnáni jsou z léta ráje
sbalili si saky paky
podzim si teď s nimi hraje
- pouští si je jako draky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cele schován do kaštanu
usmívá se pod vousy,
podzim, který utrousí:
Dneska ne, až zítra vstanu
Zima bude plnoletá
podzim dospět odmítá
zem je barvou politá
s tahem štětce od Moneta
Párátky prý pospojuje
křehká těla pavučin
za něž se pak zaručí
natruc vichru, který duje
Slunce někam poschovává
z kapsy občas zaprší
na kapuci návrší
Je to zkrátka chytrá hlava...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslete si, že jsem blázen, ale podzim je nejkrásnější roční období.
V když se sejdou hned tři básníci... Paráda!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Za podzimem
rád se vrátím, znáš to místo
kde první s jitrem spadl list,
že stejných je tak mnoho míst
díš Podzime, alchimisto
vodou sytý akvamarin
nemíváš na své paletě
spíš jiskou bílé najde tě
jinovatka s trnů malin
či hněď vzorem po kaštanu
co nudné slunce pozlatí
jak drobné lístky akátí
tančí kolem tvého stanu
ta drobná růž nevzbudí smích
klasika, co neví zda-li
srovnávat by směl se s Dalim,
ten mistr tónů podzimních
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nádherný podzim, ač je na draka  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ohňostroj barev
tlumený vzlyk vášně
pak už jen bílá
v patách mlčení
obejme stromy
lehne v cesty prašné
poslední zlaťák
v list suchý promění
|
|
|
|
