O tom já nepochybuji, že znáš i češtinu dokonale, ač teď je Ti zřejmě blízká i španělština.

Mimochodem, dal jsem si tuhle báseň i na psance, ovšem pro změnu s krásným snícím kocourkem. Tak jsem zvědav, zda to ovlivní reakce.

ano - interpunkce pomůcka je a já ji používám taky, kde ji potřebuju - ale ne na konci řádku - tam už ta pauza je sama o sobě přirozeně a čárka tam není nutná a nic víc už tam nedokáže (narozdíl od bloku prozaického textu)  

ale to je fuk, já jen, že taky vím, kam čárky "oficiálně" patří.. 

Díky! Ta první varianta noci čas mi lépe ladí s okamžik, jednak tou intonací, jednak i tím, že tam jsou prvé dvě slabiky spojeny, malá prodleva a pak ta třetí /oka mžik -noci čas/.  Pokud jde o o ty čárky: jednak jsem zvyklý na dodržování interpunkce /nesedí mi a vlastně se mi ani nelíbíjejí vynechávání, stejně jako třeba mne ruší, začínají-li řádky veršů vždy jen velkými písmeny či jen malými, tam, kde to není podle pravidel. Osobní námitky mi nevadí, kdysi jsem vzal za své fakt, že třeba po tečce i čárce má být mezera, na což já zapomínal, teď už si toho sám všímám!/ Jinak je interpunkce i jakousi pomůckou pro přednes...

ano, podzimní píseň

mně se tohle: "pak přichází noci čas dlouhý," pořád přehazuje na "pak přichází čas noci dlouhý,

a nemám ráda čárky na koncích veršů, ale to už je asi hodně osobní námitka