|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Mřížový sonet
Jen slyš ten rytmus vibrujících dlát
v ornamenty točící se kámen,
tak zvolna, žádný nepohání chvat
a ideál, souměrností znaven
nejistot křivky kreslí na pergamen
Tak roste mříž, kdo za ni chtěl by zvát
do času, kde vyhasíná plamen
když jinovatku spřádá kolovrat
v jistotu co nejistotu kříží
kdo vstoupit smí, možná, bez potíží
je žena, Faust či Mefisto?
Tam hlas vánice se prázdnem šíří
v modru představ, nechráněných mříží
a za mříží jen nejisto
*
Léta Páně 2013, dne 10.10. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|

|
|
...je žena, Faust či Mefisto?...Možná vše 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pre mňa osobne sonet, či báseň s veľkou hodnotou...
je to jedno z tých dielok, keď som šťastný, že ma život naučil čítať...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pánové Jiří i Marku, jak já Vás ráda čtu. A Jiří, i kdyby Marek jen jednu větu napsal, tu o tápání v předsíni svého srdce...To Tvé srdce by se jeho slovy ohřálo.
Díky Vám oběma
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Doto,
s věkem se vplíží do díla i filozofie těžko domyslitelného. Vracívám se k tomu tématu, otázkám bez jasných odpovědí. A jsem rád, že i tyto myšlenky nacházejí odezvu.
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Marku,
je pro autora povzbuzením, když se najdou čtenáři, kteři reagují tak, jako ty.
Dík.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tuhle si pamatuju. A za mříží jen nejisto (připomnělo mi to Shawshank), i když obsahový přesah je daleko širší. Skvělá báseň!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jiří, Ty svými díly přímo vybízíš k dialogu...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jen hrstka prachu, co ta může znát?
Raději k víře obrátí své Amen
Je něco věčné? Duše? Vůle snad?
A kým jsem já? A s čím jsem obeznámen?
Lhostejné slovo, pokrčení ramen
že nemá smysl po smyslu se ptát?
Podivná zima dýchne z vroucích kamen
a na testament podpis dá sám kat
Někým jsme - a pak jsme klidně jiní
vše je hra, kde jedno je, co činí
ten či onen, světec, prokletý?
Dobro, zlo, kdo proč nás vlastně viní?
V srdci svém dál tápu po předsíni,
zkouším vesmír vtěsnat do věty...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Flávi, nano,
tu otázku si často kladu. Moje vize je taková: je svět (prostor) kde jseme a nějaká pomyslná mříž jej odděluje od prostoru, kde možná budem až reálně nebudem. A tam za tou mříží právě vidím tu nejistotu...
Děkuji vám oběma za úvahy, které jsem si přál vyvolat.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
zaujímavá myšlienka vo viazanej podobe... (škoda, že sa nedáš na voľný:))... i keď si možno jeden z posledných, ktorý vie kvalitne viazať... no i tak...
zakončil si to trošku inak, ako som očakávala... ale možno je moja interpretácia chybná... kde je vlastne to ZA mrežou? :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
"v modru predstav" pre mňa synonymom vĺn, plátna, neba - veľkolepé skĺbenie JC
za mŕíží nejisto, tu som sa napriek tiesni pousmiala, vieš prečo?
Lebo, kde isto? Ale tu tie mreže dali špecifický význam, keďže aj vo voľnosti sa skrývajú ďalšie mreže:) Ide o to, ako človek poníma slobodu a čo od nej očakáva.
Príjemný sonet, aj v muzikáli by sa ujal...
|
|
|
|