|
Všechny cesty vedou do Říma
Mezi přízemím a prvním patrem
bylo zábradlí ale schody chyběly šlo stoupat vzhůru i strmě padnout do úzkoprsé náruče sklepů Svítalo prachem skulina ukazovala prostředníček v klíčové dírce strach Na stěně se rozlézalo Ucho asi od deště pojišťovna nedala ani tři slova prý štěnice nejsou živelnou katastrofou Ulicemi Říma otřásalo tsunami týkalo se to každého vždyť všechny cesty vedou právě tam
Léta Páně 2013, dne 12.12. věnováno autorem
Marek
Kategorie: Poezie volná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















