Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
nádech
 
..kdysi mívá krásný zvuk
jasný tón a sladkou melodii
jindy zas je
jak nehty proti sklu
a zvony na poplach
když bijí..
 
.
.

jsou jména co skrze věky bolí
hrst písmen
zadřená do soukolí
zvuk co bodá do paměti
a podoba co křičí do očí

(neopouštěj
co sis jednou ochočil

malý princi z velké dálky)

nechci obracet proud řeky
není třeba stavět vlnolamy
nechtěla bych to co předtím

(pánbůh pryč a to zlé s námi)

jen.. čas od času
alespoň vzkaz bez obálky
do láhve
vlnám chladivým zprávu svěřit

jak lusknutí prsty
jedna dvě
a dušička zas bude v peří
 
 
Léta Páně 2013, dne 27.12. věnováno autorem hanele m
  
16.1.2014 | 15:34    Hanka

Děkuji. Pro mě má příjemnou a velmi smířlivou atmosféru. Děkuji za báseň i mrazení v zádech Úsměv
31.12.2013 | 21:32    mirkah

nebude, je okamžik, když s okamžikem svou minutu změří:)
30.12.2013 | 8:57    marta

po prvom prečítaní sa mi zdalo, že záverečné strofy sú
zbytočne dopovedavé
ale nie je to tak
dávajú textu i tomuto nádychu ten správny zvuk
28.12.2013 | 16:12    Flávia

Nie na jeden nádych, lebo je nádherná a chcelo sa mi pri nej dýchať zhlboka...
28.12.2013 | 13:28    hanele m

děkuju vám tu Úsměv
edmund, dolphin - závěr je něco jako postscriptum, takový přilepený k tomu hlavnímu dopisu ale pro odesilatele důležitý 
baaba, není to vázané pevně a přísně pravidelně, spíš tak nějak jako ty vlnky co běží  a sem tam poskočí na kameni..
28.12.2013 | 11:54    dolphin

výborná je... mám taký pocit, že posledné dve strofy boli príliš rýchle... či ? aj bez nich je skvelá ...
28.12.2013 | 1:55    baaba

jsou jména co skrze věky bolí - to jo, to je fakt.
Celý je to hladivý, jen čas od času zahrká cosi :c)
27.12.2013 | 17:34    motýľ

dík za tu báseň. akoby žila so mnou a ja s ňou sa zžil...
27.12.2013 | 14:23    edmund

fajnova vec, dobry rytmus, pekne to plynie. zaver mi trosku nesadol, ale celkovo, jo, pacilo sa.
27.12.2013 | 13:33    Tessa

Je mi radostí tuhle báseň číst jako první, a ctí pouštět ji ven.
Už úvodní slova chytla za oči i srdce a nepustila do posledního písmenka.
 
Neopouštěj, co si ochočil...ano, je to tak,protože bolest bývá nesmírná.
 
Šup...šuplík...