Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Jeneni
Na ulici pusto není.
Některá okna svítí
a svit, lapený v síti,
vysílá signál rozuzlení.
Není nikdo v ulici.
Jen lampy do páru
rozpouští v požáru
po meči odvahu
a světlo po petlici.
 
Je pozdní večer,
cizí MY.
 
Léta Páně 2013, dne 30.12. věnováno autorem mirkah
  
2.1.2014 | 18:28    marta

človek sa niekedy cíti cudzo aj zoči voči
sebe samému
 
vďaka, mirka
a veľa dobrého aj Tebe
:)
2.1.2014 | 16:01    Doremifa

...četla jsem to - ó já zbrklouš - jako "Jeleni" a říkala jsem si, kam ta mirkah ty paroháče zakouzlila
 
Začátek od bodu nula. V té první chvíli jsme si museli být cizí, aby to v té další mohlo být jinak.
1.1.2014 | 14:18    Flávia

Posledné dva verše sú nosným pilierom.
Držať alebo pustiť sa...
Nie koho, ale čoho...ostatná selekcia prebehne prirodzene.
1.1.2014 | 14:04    JC senior

 
při vzpomínce sněhu na poprašek
ulice a pustina podaly si ruce
půlnoc když váže do obručí
opozdilce při hospůdce
to básník a šašek
padli si do náručí
*
31.12.2013 | 22:52    motýľ

vďaka mirkah. šťastný Nový rok aj tebe Úsměv
31.12.2013 | 21:10    mirkah

Přeji Vám radost ze života, neboť to je, když pusto není. A Vy to set sákriš dobře víte. Ať se vede v 2014:)
Díky
31.12.2013 | 20:03    motýľ

keď je pusto v srdci, je pusto všade.
31.12.2013 | 12:28    hanele m

my po-žáru
a cizí
já sama v budoáru
ty mizíš..
 
naše je-není
ranní rozuzlení
 
trošku jsem se ti tu navlnila.. a přeju fajn Silvestra a celý nový rok taky  Úsměv
31.12.2013 | 10:13    Tessa

Řekla bych, že se srdcem je to zrovna jako s tou ulicí - může v něm být prázdno, ale nikoliv pusto. Můj první dojem.
Ale přiznávám, četla jsem víckrát a báseň se mi zdá pořád stejně neuchopitelná jako světlo. A stejně krásná.
Schovávám pro časy tmy a proti pustotě.