|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Z jedného okna do druhého
od ulice
obliekajú panelák
konča záhrad
za ohlušujúcich bolestí
prichádza na svet
železničná trať
štrkový vodopád vtieravo
zalieha v snoch
len staručká suseda
uznanlivo kýva hlavou
nad zohratým tímom chlapov
ako ozubené kolieska
zaujatá nočným divadlom
vďačne žmolí záclonu
veď posledné roky
ani ticho
neprospieva spánku
Léta Páně 2014, dne 12.1. věnováno autorem
gabi
|
|
|
|
|
|
|
|
vďaka za spätnú väzbu - hanele, motýľ, marta, nostalgický senior :) a mirkah, rada som si prečítala vaše pocity z básne
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
U mne vzbuzuje pocit: nikdo tam není!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...předávkování tichem neléčí, spíš naopak, tak dík za ohlušující bolesti rodící se trati.
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
aha ho!
skorodejovka ako u mňa :)
fajne poeticky si to, Gabi, zapísala
ticho podčiarknuté samotou niekedy oberá
nielen o spanie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ticho, v dnešnej dobe tak vzácne, vytláčané "civilizáciou" . myslím že je to niečo hlbšie, ako len pohľad z okna do okna...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
povedená paneláková momentka..
|
|
|
|
