Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
rovnováha
 
 
spí
schoulená v mezírkách
někde uvnitř ucha
živená jenom na předtuchách
 
a na našem stole
asfaltová jezírka
 
 
 
Léta Páně 2014, dne 18.1. věnováno autorem hanele m
  
22.1.2014 | 20:31    hanele m

děkuju vám tu - a ty jezírka - co se v nich chytí, zůstane tam navěky a i po stovkách a tisících let vydávají svá svědectví.. o smrti a věčnosti.. třeba  Úsměv
21.1.2014 | 11:02    Doremifa

...(asi jsem měla napsat -y, ale řekněme, že u toho byli i kluci) Úsměv
21.1.2014 | 10:58    Doremifa

...s tím asfaltem se taky potýkám. Jako děti jsme z takových jezírek zachraňovali ptáčky, kteří si ten lesk popletli s vodou. Byla to past.
19.1.2014 | 10:55    Dota Slunská

Pořád hledám, jak uchopit ten konec...je mi z něj trochu horko jako tomu asfaltu. Ale tajemství já ráda.
18.1.2014 | 13:36    Tessa

Rovnováha anébrž balanc...důležitá, neuchopitelná, lehce ztratitelná...v chůzi i lásce
18.1.2014 | 12:50    motýľ

rovnováha zmizla z ucha
nepomôže ostrý zrak.
z tváre lišaj asfaltový kuká
košeľa je zdrap a fľak...
Úsměv
 
18.1.2014 | 12:11    hanele m

obrázek je jak má být - nemá být vidět nic konkrétního, spíš něco mizejícího..
díky za uvedení na scénu   Úsměv
18.1.2014 | 10:47    marta

obrázok je nejaký rozostrený
tak má byť?
 
rozostrený ako rovnováha?