Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Když se v síni rozední
               
 
 
 
                Osmělil se probudit nové ráno
                nakapat ho do očí
                -pro pocit svěžesti
                protáhnout tělo vůní suchých trav
                a s kořením spadaného jehličí
                pokoušet snění

 
 
 
                (Snad vánek zůstal v hlavě,
                když pohrával si hravě,
                a z listí podzimu,
                upletl hostinu.)

 
 
 
                Chybí mu víra
                že to místo bytí
                je až příliš obyčejné
                pro zalévání veršů
                -jen květy kvetou v jiný názor
                uzamčeny v nástěnných hodinách

 
 
 
                (Je jen prach,
                to, co v něm žije,
                když srdce rychle bije na poplach?)

 
 
 
                Zápraží chválí staré mistry
                co vytesali jeho původ
                v urozených runách
                za suchou kůrku chleba

 
 
 
                Tak vzdává díky
                za ty dary
                za to že smí mluvit jeho ruce
                moudře
                něžně
                někdy prudce
                za ta srdce co stala se
                - rodinou
 
 
 
 
 
Léta Páně 2014, dne 23.1. věnováno autorem robin marnolli
  
28.1.2014 | 20:48    robin marnolli

První tvou větou jsi vystihl téměř dokonale, druhá polovina básně je myšlena trochu jinak, ale díky za zrcadlo, jak to vnímá čtenář. to je pro mě také důležitéÚsměv
28.1.2014 | 18:31    motýľ

v mojej fantázií sa vynára človek, ktorý už niečo prežil, v kruhu svojich blízkych spomína. odovzdáva svoje múdrosti, ako keby sa chystal "niekam"..., akoby prišiel jeho čas.
27.1.2014 | 16:31    robin marnolli

Ďakujem, Marta.Úsměv
26.1.2014 | 23:11    marta

po prvom prečítaní
som prikývla forme..páči sa mi, ako si vystriedal
ťaživosť strof 1. a 3., s náznakom hravosti, hádam vďaka rýmom, tých zátvorkovaných
ktoré vnímam ako taký náznak túžby po..čojaviem, aby to ťaživé tu radšej ani nebolo
škoda, že záver skĺzol do pátosu
a možno
si ju, báseň, ukončím tam pri tom otázniku
 
zaujímavý počin, robine
 
24.1.2014 | 20:18    gabi

čítala som už ráno, vrátila som sa, bude to vyzerať, že sa opičíme po Cinde, nezvyknem si takto zjednodušovať komentáre, ale tento raz mám rovnaký pocit a stotožňujem sa aj s jej druhým komentárom - malo to našlápnuto...
brala by som prvé dve sloky, očarila ma prvá
24.1.2014 | 18:14    Cinda

ano, obsah je čitelný, s ním problém nemám, spíš mě mrzí, že ta laťka výrazových prostředků, kterou jsi na začátku nastavil negradovala do pointy. prostě to mělo našlápnuto na nadprůměrnou věc. :-)
24.1.2014 | 16:57    robin marnolli

U mých textů nejsou rozporuplné reakce vyjímkouÚsměv
Báseň odráží mé prožitky po setkání s přáteli na místě, kde jsme všichni získali a přečkali silné prožitky (bolestné), ale to nás stmelilo v jednu rodinu...asi tak
24.1.2014 | 11:17    dolphin

ak by som chcel vyjadriť moje osobné pocity po prečítaní dielka, mohol by som pokojne skopírovať komentár Cindy...
24.1.2014 | 0:38    Cinda

u téhle tvojí mám takové rozporuplné reakce (na první přečtení)
první sloka mě moc zaujala a velmi se mi líbí, dál se mi líbí nakapané ráno do očí a zalévání veršů... ale moje čtenářská pozornost už trochu upadá, nemá to takový spád, jako ten začátek. ještě se vrátím znovu číst.