|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Selkie
O celou délku okamžiku
o přerývavou nevšímavost
vyoranou v drn
krok kormoránů polopln
samozřejmě
že lze umírat zvědavostí
/nejvíc pro děje v něčí hlavě/
v jednom těle o dvou kostrách
Dolehly jizvy vln
a ohně Bridy rozbarvily promočený lán
písečnou bouří ochladily oceán
O rozpůlenou délku okamžiku
vyoranou v žírný drn
rozkrývá něhu
do postřehu
|
|
|
|
|
|
|
|
...jako zkamenělý okamžik uzavřený v jantaru v brázdě pěny na mělčině
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Flávi, taková slova by mohla popíchnout mé rozlenivělé múzy. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jazvy a vlny, akú majú podobnú tvár, dokážu zhodiť z nôh, z plánov, z túžob...
Dota, Tvoja poézia je obohacujúca a jedinečná.
Ďakujem Ti za ňu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, Marti, motýle, díky, že jste tu pobyli a přidali svá slova.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...zas som o niečo bohatší, ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
neha v postrehu
krásnobôľny text
so závanom mystiky čo sa miesi s čímsi v mojom vnútri
pekne, Dota
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tu bájnou bytost já nezahléd ani
záměr neznám zlé či dobré vůle
kdy muž je, žena, mořských vln jen hra
ať fantas či plané mudrování
na báseň jen zírám ustrnule
když amulet jsem vložil do modra
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ve chladu vln dál tajemství své střežíš
pro bosé nohy na kamení
pro tělo, jež tvým možná není,
pro chvíli štěstí ve tmách na pobřeží....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
moc krásná, mám prostě pro tvé básně slabost:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
samozřejmě že lze..
takový křehký obrázek se mi vyloupl před očima
|
|
|
|
