|
Bříza a dub
Smutný dub, jen on zná svoje stáří a podzim, když sundává mu listy Že vracívá se zeleň za předjaří, to mládí kolem hlídá bez závisti To mládí kolem, přes větví krajkoviny závoje břízy co odmít jeho věk a času pečeť za oční má stíny Je setřít zná i letmý polibek a setřít zná i jinovatku z kraje kde opustil had osamělý akát, vzpomínky, vyhnanci pozdního ráje, již nepřichází třást se nebo plakat Tam nepřichází vzdát se svého stavu kdo smutek zítřka si vyšil na prapor když k dubu bříza přikloní svou hlavu v šepotu touhy a lásky metafor V tom šepotu, jak vzdechy studánčiny, při bezděčné víře v zaslíbený den kdy kořenů prach jejich smísí hlíny těch míst, kam každý byl kdys zasazen
Léta Páně 2011, dne 18.6. věnováno autorem
JC senior
Kategorie: Poezie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















