Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Bříza a dub
Smutný dub, jen on zná svoje stáří
a podzim, když sundává mu listy
Že vracívá se zeleň za předjaří,
to mládí kolem hlídá bez závisti

To mládí kolem, přes větví krajkoviny
závoje břízy co odmít jeho věk
a času pečeť za oční má stíny
Je setřít zná i letmý polibek

a setřít zná i jinovatku z kraje
kde opustil had osamělý akát,
vzpomínky, vyhnanci pozdního ráje,
již nepřichází třást se nebo plakat

Tam nepřichází vzdát se svého stavu
kdo smutek zítřka si vyšil na prapor
když k dubu bříza přikloní svou hlavu
v šepotu touhy a lásky metafor

V tom šepotu, jak vzdechy studánčiny,
při bezděčné víře v zaslíbený den
kdy kořenů prach jejich smísí hlíny
těch míst, kam každý byl kdys zasazen

Léta Páně 2011, dne 18.6. věnováno autorem JC senior
  
20.6.2011 | 19:46    Dota Slunská

:) některé sfoukne vítr a otrhá déšť a některé tam třeba leží už od loňska, to je pravda (to asi ta má utkvělá představa, že většina jich zůstala ještě na stromě)
20.6.2011 | 18:07    Indigo

Dneska mi přijde drobátko krkolomná, ale sdělení snad čtu, a zde dokonalost dozajista nacházím.
20.6.2011 | 17:15    JC senior

Doto, děkuji za krásné vyjádření... ale když jdu dubovým lesem s hlavou sklopenou, skutečně šlapu i po opadaných zahnědlých dubových listech ;-)
20.6.2011 | 14:15    Dota Slunská

Jiří, báseň je v rozmanitosti nálady a nadprůměrných rýmů opět závanem čiré básnické radosti. Tebe to baví a je to znát. Jak snadno se pak takovým veršům věří. Jen ty na podzim sundané dubové listy mě tam zarazily.
18.6.2011 | 16:29    JC senior

Jardo,
někdy obrázek dílo uvádi na správný myšlenkový směr, jindy zase "svazuje" představy čtenáře... Tady bych i zůstal bez obrázku.
Děkuji za uvedení a hodnocení.

Děkuji, Evo,
ano, lze přírodu nazývat a označovat slovy přenesených významů, já jsem volil jednoduchou pravdivost, která dle mého přesvědčení příběhu sluší.
;-);-)