sobotní ráno

pes
kolem domu lez
souzněl tu s přírodou
(téměř nepatřičně)

vyšlo slunce
ale kde je obzor?
snad za devatero sídlišti
ale kde jsou nebesa?
možná až tam
u té rozsochaté antény

a kde je On?
dobrák stará
hraje si na schovávanou
se světem
který ho dávno zapikal
který ho dávno
nehledá
 

 

 

obrázek

a tu přišel čas
kdy na jednom kloučkově obrázku
objevil se obzor

ale nic nejde jenom tak
ráz na ráz

je tu dům se zahradou a stromy
a dva z těchto stromů
(které současně náleží zahradě)
vyrůstají z oblohy


sen o básni

na stole mám hromadu propisek
a za nedělních odpolední
kdy svět tak klidně oddechuje
vyberu si vždy jednu
a píšu

píšu jen slova
ale věřím
že jednou najdu tužku
ze které vzejde
opravdová báseň