|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Vyprahlo v ústech
Vyprahlo v ústech, žaludek se svírá
zbrojí se, zbrojí, znovu o sto šest
vše je tak pusté, nikde žádná víra
morálka dvojí, z podlosti je čest
Uvadly klíny, lidskost v lidech zmírá
padá, noc padá, krajem projel strach
Svět bude jiný, ve vzduchu je síra
znamení hada, bití na poplach
Shořely svíce, marnost plody sklízí
hřeší se, hřeší, chaos sezval ples
Zařve se, více, více těchto krizí
ať plémě bleší pozná smrt a děs
Vyprahlo v ústech, ve střevech to hučí
mlží se, mlží, z pravdy řežou lež
Jenom si zkuste padnout do područí
okraje strží vybízejí: běž
Léta Páně 2014, dne 19.3. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, koukám, že Tě to inspirovalo :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
okraje strží vybízejí
snad skočit prý se chystá
básník
prokletý svými střevy
pro balvany
řeky i něhy
pro osudy světa
na okraj strže?
vyprahlo slovy
veta...
kdepak...postavils další věž
i když zní prokletím
k čertu
zase mi schází asi rým
jdu zaplatit svým depresím...
pod jazyk vanilku a med...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To jsem rád, Jiří, tedy s tím psaním :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V ústach mi vyprahlo, ale psát mi to nezabrání!
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak jsem rád, žes nenapsala, že se Ti přitíží pokaždé, když otevřeš mou báseň :-)) Dobrou noc :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ty ses zbavil balvanu a mně se přitížilo. :) Mně se ale přitíží skoro pokaždé, když si pustím zprávy, nebo otevřu noviny, takže si to nevyčítej.
Skvěle vážeš! (Ale to ty víš.)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tesso, to mě neděs, vím, že je mezi námi hodně lidí, kteří depresemi trpí - a nikoho bych nechtěl mít na svědomí - jen jsem se potřeboval zbavit toho balvanu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tohle je přesně ta b áseň, která by dokázala člověka v depresi dohnat k sebevraždě...Tož nevím, jestli mám tleskat za precizně svázanej (a provázanej) kousek nebo si jít oblíct další svetr na tu husí kůži, co naskočila...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
snad ani nebudu komentovat, mluvíš mi z duše.
|
|
|
|
