Od východu, dle dávných pravd a mýtů
my překročili řeku zapomnění
tak u cizích hledáme identitu
Svobodu, jak svět kolem se mění,
lhostejně stříbrem platíme či voly,
my, tichý lid slunečnicových polí

 

Dějů běh čas od času nás zmrazí
čáp v bezpečí se cítí na komíně,
kdo byli dřív i dnes zůstali nazí
a v bahně lží mlaskající svině
naivně chlebem vítáme a solí
my, lid restituovaných polí

 

Je vůně zlata a kradeného dříví
úplatnou vždy kryta ordonancí
až mrazem z hradu louky zešediví
prázdných klasů v sklonu před monstrancí
o žebrácké ploužme se dál holi
my, smutný lid developerských polí

 

Však zase chorál vážně zazní sborem
zadupe tanec strunou při cimbálu
a zvítězí tří barev pod praporem
spletené pruty zesnulých kdys králů
To božích mlýnů pohneme snad koly
my, zpěvný lid zastavěných polí

*